Tisková zpráva

ANALÝZA NEMOCNIC ZŘIZOVANÝCH A ZALOŽENÝCH MORAVSKOSLEZSKÝM KRAJEM

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje na svém zasedání dne 23. 6. 2010 vzalo na vědomí zpracovanou analýzu nemocnic zřizovaných a založených Moravskoslezským krajem a schválilo závěry této analýzy.

Na tvorbě analýzy se kromě pracovní skupiny, jmenované za tímto účelem radou kraje v březnu 2009 a sestavené z řad krajských zdravotnických odborníků, podílel také odbor zdravotnictví KÚ MSK. Na připomínkování a doplnění analýzy spolupracovali také ředitelé krajských zdravotnických zařízení, zástupci okresních sdružení České lékařské komory, členové zdravotního výboru zastupitelstva kraje a primátoři a starostové měst v místech pracovišť krajských nemocnic.

„Hlavním a trvalým cílem je garance kvalitní a dostupné zdravotní péče občanům, optimalizace krajské sítě zdravotnických zařízení, zajištění funkčního systému řízení krajského zdravotnictví a vytvoření systému efektivního vynakládání finančních prostředků,“řekl náměstek hejtmana pro zdravotnictví Karel Konečný.

Z poměrně rozsáhlého množství dat a závěrů, obsažených v předmětné analýze, podáváme nejdůležitější informace, kterými lze v komplexu a provázanosti dokumentovat aktuální stav a směr zdravotnictví Moravskoslezského kraje.

Materiál ve svém úvodu charakterizuje demografické trendy a zabývá se popisem zdravotního stavu obyvatelstva MSK. Část úvodu je také věnována specifickým druhům péče jako je např. stomatologie, LSPP, zdravotnická záchranná služba.

Obyvatelstvo MSK stárne a tento trend se bude zvyšovat, z toho vyplývá do budoucna prioritní potřeba zaměření se na obory interního charakteru. Zvyšuje se poptávka po následné péči, rehabilitaci, geriatrii. Roste „index stáří“ (podíl obyvatel nad 65 let k počtu obyvatel do 14 let), v roce 2002 index stáří v MSK výrazně klesl pod hodnotou ČR, v roce 2008 byla hodnota indexu stáří již mírně pod celorepublikovým průměrem, v roce 2010 se očekává převýšení hodnoty MSK vůči hodnotě ČR.

 Zdravotní stav populace MSK

Úmrtnost a naděje na dožití – srovnání Česká republika a Moravskoslezský kraj

*data dosud nejsou k dispozici

Zdroj: Český statistický úřad

Stomatologie v MSK

K nejvýznamnějším silným stránkám stomatologie v MSK lze řadit dobrou odbornou úroveň stomatologů a úroveň léčebných metod. K nejakutnějším slabým stránkám patří trvalý nedostatek stomatochirurgů a alarmující nedostatek ortodontů a nevyřešené otázky vzdělávání stomatologů, kde počet nových absolventů má každoročně klesající tendenci. Problematická je rovněž oblast péče o chrup u dětí, kdy se změnou zdravotního systému nejsou již centrálně zajišťovány školní preventivní prohlídky. Jako hlavní příležitost lze označit posílení motivace dospělé i dětské populace k vlastní iniciativě v péči o chrup a v prevenci. Největší ohrožení představuje vysoký a výhledově stále vzrůstající věkový průměr lékařů a zároveň nízký počet studentů připravujících se na stomatologických fakultách.V České republice aktuálně připadá na 1 lékaře cca 1580 obyvatel. V Moravskoslezském kraji ukazatel, vyjadřující poměr průměrného počtu pacientů na 1 lékaře, dosahuje hodnoty 1716 pacientů/lékaře.

Převážná část předmětného materiálu se však věnuje oblasti lůžkové péče, a to zejména nemocnicím zřizovaným a založeným MSK. V rámci reformy veřejné správy v letech 2000 - 2003, se dne 1. ledna 2003 staly státní příspěvkové organizace, u nichž funkci zřizovatele vykonávaly okresní úřady, příspěvkovými organizacemi kraje.

K 31. 12. 2009 existovalo na území Moravskoslezského kraje celkem 3143 zdravotnických zařízení.  Lůžkovou péči zabezpečovalo celkem 18 nemocnic (1 státní, 8 krajských, 3 zřizovaná či založená městem či obcí, 6 soukromých) se  6643 lůžky, 20 odborných léčebných ústavů (3 státní, 6 krajských, 2 obecní, 8 soukromé a 1 církevní) se  2921 lůžky a 3 lázeňské léčebny (1 státní, 2 soukromé) s 1851 lůžky.

Z hlediska členění dle zřizovatele z celkového počtu 11 415 lůžek v kraji disponoval stát k 31. 12. 2009  3186 lůžky, krajská sféra vykazovala  3791 lůžek, zbývajících  4438 lůžek představoval souhrn podílu zařízení soukromé sféry a obecních zařízení a církve.

Přehled zdravotnických zařízení v MSK dle zřizovatele, popř. zakladatele k datu 31. 12. 2009 - viz příloha č. 1 - počty lůžek v oborovém členění, kapacitní vytíženost, průměrná ošetřovací doba.

Můžeme konstatovat, že v Moravskoslezském kraji je plošné pokrytí ústavními poskytovateli zdravotní péče, široká struktura oborů a, což je velmi důležité, týmy kvalitních odborníků. Na druhou stranu je zde nerovnoměrné rozložení jednotlivých odborností, rezervy ve využití některých moderních technologií, nevyváženost struktury poskytované péče s úhradami od zdravotních pojišťoven, napjatá bilance mezi příjmy a náklady v jednotlivých krajských zařízeních a nedostatečné využívání benchmarkingových metod při srovnávání úrovně krajských ZZ.

Na základě této zpracované analýzy se ukázalo, že můžeme ještě lépe čerpat finanční prostředky z fondů EU, potřebujeme optimalizovat strukturu poskytované péče, zlepšit využití vybudovaných kapacit (operačních sálů, jednotek intenzivní péče, komplementu a přístrojového vybavení), přehodnotit investiční záměry v souvislosti s novou výstavbou a připravovanými rekonstrukcemi krajských ZZ, dále zlepšit vyjednávací pozice krajských ZZ se zdrav. pojišťovnami a realizovat krajská řešení v oblasti řídících procesů.

V současné doznívající ekonomické krizi, však může dojít ke stagnaci nebo poklesu výběru zdravotního pojistného, tedy ke stagnaci nebo poklesu reálných příjmů nemocnic v nejbližších 2 letech, k nedostatku lékařů, SZP i kvalifikovaného technického personálu a ke stárnutí populace, což stávající situaci může zhoršit.

V MSK je velká převaha lůžek akutní péče, naopak nedostatečné množství lůžek péče následné. V krátkodobém horizontu je proto nutné ve spolupráci se zdravotními pojišťovnami v rámci rozvoje interních oborů podporovat především rozvoj tohoto druhu péče.

Analýza se ve svém obsahu mimo výše uvedeného také v samostatné části věnovala problematice využití a stavu přístrojových kapacit a operačních sálů v krajských nemocnicích.

Přístrojové kapacity komplementu

V MSK je celkový relativní dostatek přístrojových kapacit, avšak v nevyvážené struktuře. Přes zdánlivě vysoký celkový počet přístrojů vybrané zdravotnické techniky může vyvstávat poptávka po některých konkrétních typech přístrojů a především je nutno konstatovat zastaralost u některých druhů přístrojového vybavení napříč spektrem krajských nemocnic, které vyžadují obměnu.

Z pohledu rozšíření počtu magnetických rezonancí v krajských nemocnicích je snaha v následujících letech preferovat nákup této přístrojové techniky do Nemocnice Třinec, NsP v Novém Jičíně, SZZ Krnov a vytvořit podmínky pro přípravu potřebného personálu.

Využití operačních sálů

Nemocnice zřizované a založené MSK disponují celkem 60 operačními sály, které jsou rovnoměrně rozmístěny v rámci celého teritoria MSK. Vedle operačních sálů pro velkou operativu existuje v nemocnicích MSK řada dalších zákrokových sálků pro ambulantní vyšetření a drobnou operativu v ambulantním režimu. Operační sály jsou vesměs v dobrém technickém stavu, s dobrým technickým zázemím i s dobrým technickým vybavením. Je však zřejmé, že využití operačních sálů není zdaleka optimální. Rezervy existují ve využití operačních sálů i v nemocnicí Havířov. Nejvíc operačních výkonů zajišťuje NsP Nový Jičín.

Ze zpracované  analýzy vyplývá, že je nutné rekonstruovat operační sály v NsP Nový Jičín a kapacity operačních sálů v SZZ Krnov maximálně využít i pro nároky pacientů ze spádové oblasti Bruntál.

V následujícím textu je prezentována současná oborová struktura jednotlivých krajských nemocnic s návrhy rozšíření spádových oblastí, vždy s ohledem na specializaci a profilaci jednotlivých zařízení, formou doporučovaných a očekávaných trendů vývoje v jednotlivých oborech:

NsP Havířov, p.o.: urologická operativa, lůžka následné péče, infekční lékařství

NsP Karviná – Ráj, p.o., prac. Karviná: operativa oční a ORL

NsP Karviná – Ráj, p.o., prac. Orlová: chirurgie jednoho dne, intenzivní péče ve formě DIP a DIOP

NsP Nový Jičín, p.o.: běžná operativa, specializace na onkochirurgii, interna

Nemocnice Třinec, p.o.: dětská chirurgická operativa, dětská ortopedie, plastická chirurgie, neurologie, zřízení iktového centra

Nemocnice ve Frýdku-Místku, p.o.: zázemí pro všeobecnou chirurgickou operativu, oční operativu pokrývající i spádovou oblast okresu Nový Jičín, specializace na gastrointestiální trakt, provádění gastro-diagnostiky

SZZ Krnov, p.o.: ortopedické výkony v severozápadní části Moravskoslezského kraje, intenzivní péče ve formě dlouhodobé intenzivní ošetřovatelské péče (DIOP), zřízení iktového centra

SN v Opavě, p.o.: chirurgická léčba urologických onemocnění v severozápadní části MSK, onemocnění ORL, dále kožní lékařství, stomatochirurgie, interna a tuberkulóza a respirační nemoci (TRN)

Bílovecká nemocnice, a.s.: chirurgie ruky, diagnóza diabetické nohy, obezitologie, zaměření na paliativní péči

Upozorňujeme, že se jedná o návrhy, předpokládané směry vývoje, s ohledem na aktuální stav, nikoliv direktivní striktní trendy.

Zbylé oblasti – lidské zdroje, vztahy s pacientem, ekonomika, investiční oblast – byly podrobně popsány v předchozí tiskové zprávě.

Zpracoval/a: Šárka Vlčková, tisková mluvčí
Odbor kancelář hejtmana kraje