Tisková zpráva

---

6. 9. 2010

HEJTMAN JEDNAL S POSLANCI ZA MSK O STÁTNÍM ROZPOČTU NA ROK 2011

Dnes 6. září 2010 proběhlo pracovní jednání hejtmana Jaroslava Palase s poslanci ČR za Moravskoslezský kraj. Tématem jednání byl rozpočet České republiky na rok 2011. Přítomní hovořili o problémových otázkách jako je pokračování v budování dopravní infrastruktury, zrušení spolufinancování státního rozpočtu ČR na Regionálních operačních programech, škrty finančních prostředků na sociální služby, problematika školství a snížení platů státním úředníkům.

„Považoval jsem za nutné iniciovat toto pracovní jednání, na kterém jsme hledali společnou řeč napříč politickým spektrem, abychom mohli apelovat na vládu ve prospěch občanů tohoto kraje,“  řekl hejtmana Jaroslav Palas a dodal: „Úsporám se samozřejmě nebráníme, není to však možné na úkor rozvoje regionu.“

I.

První problém, který byl diskutován bylo zrušení spolufinancování státního rozpočtu ČR na Regionálních operačních programech, kdy vláda usnesením z 11. 8. 2010 č. 563 snížila 7,5% dotace na 0% od roku 2011.

„Toto nesystémové rozhodnutí vlády, které navíc nebylo prodiskutováno ani s jednotlivými regiony, bude znamenat navýšení spolufinancování projektů u všech úspěšných žadatelů, ať již se jedná o kraj, obce, podnikatelské subjekty či neziskové organizace. Ty tak rázem navýší svůj podíl dofinancování svých projektů na dvojnásobek. Odhadujeme, že v případě realizovaných a připravovaných krajských projektů to bude znamenat navýšení spolufinancování kraje ve výši 170 miliónů korun. Celková částka, o kterou Moravskoslezský kraj v důsledku tohoto rozhodnutí přijde je však výrazně vyšší, a to cca 1,25 mld. korun. Z těchto čísel je zřejmé, že ostatní žadatelé budou muset navíc dofinancovat více než miliardu korun. To může způsobit komplikace nejen menším obcím, ale především neziskovým organizacím, pro které tato změna pravidel v průběhu hry může být i likvidační. Navíc zmiňovaná částka 1,25 mld. Kč je i významným příspěvkem pro růst produktu v našem kraji, a tedy i pro udržení zaměstnanosti. “, informoval náměstek hejtmana Marian Lebiedzik.

-------

II.

Klíčovým problémem je rozhodnutí ministra dopravy o zakonzervování některých dopravních staveb v kraji a úsporných opatřeních, která jen z části řeší dopravní problémy našeho území.

„ Vedení Moravskoslezského kraje zásadně nesouhlasí s postupy ministra dopravy ve vztahu k tvorbě rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury ve věci pokračování budování dopravní infrastruktury v našem kraji. Návrhy ministra dopravy povedou k dalšímu prohlubování problému v oblasti rozestavěných dopravních staveb, stavu ovzduší a v neposlední řadě i zaměstnanosti,“ řekl náměstek hejtmana pro dopravu a životní prostředí Miroslav Novák a dodal: „Využijeme všech dostupných možností ke změně návrhu ministra a věříme, že poslanci zvoleni v MSK naše návrhy na půdě Sněmovny podpoří.“

Stavby, které zatím musejí být zastaveny:

II.I - I/11 Mokré Lazce - hranice okresu Opava, Ostrava

Stavba propojuje důležitý tah od Slovenska na Opavu, Krnov, Bruntál, Polsko. Slouží současně jako obchvaty přilehlých obcí. Stávající trasa má nevyhovující výškové a směrové parametry a nevyhovující šířkové uspořádání. Závažnou závadou je také Josefovský a Hrabyňský kopec s podélným sklonem 14 %. Nová trasa přinese zklidnění dopravy, zvýšení bezpečnosti provozu, zlepšení životního prostředí na průtahu obcemi Velká Polom a Hrabyně. Dle sčítání dopravy ŘSD ČR v roce 2005 – činí intenzita dopravy 13.420 voz./24 hod s předpokladem až 16.000 voz./24 hod v roce 2010. Nová trasa je projektována jako čtyřpruhová směrově dělená silnice I. třídy s omezeným přístupem (výhradně s mimoúrovňovými kříženími).

Zastavení prací prodlužuje neúnosné zatížení obyvatel hlukem a exhalacemi v zastavěných oblastech přilehlých průtahům. V důsledku stavby byla přerušena plynulost dopravy v Hrabyňském a Josefovském kopci, zúžení vozovky, narušení stability náspů, omezena dostupnost veřejné dopravy.

Úsek mezi Ostravou a Velkou Polomí Policie ČR hodnotí jako nehodový úsek. V roce 2009 zde došlo k 64 dopravním nehodám, 4 X smrtelné zranění, 7 x těžké zranění, 19 x lehké zranění. Za 1. pololetí roku 2010 v tomto úseku došlo k 25 dopravním nehodám, 2 x smrtelné zranění, 12 x  lehké zranění.

Rozestavěnost - rozestavěné mostní objekty, v Mokrých Lazcích 2 výkopy pro inženýrské sítě (kolektor) - přeložku oblastního vodovodu pro Ostravu (OOV) a podchod pro chodce, pro složité geologické poměry výkopu je doprava vedena provizorní vozovkou – dopravní a stavebně technická omezení mají zásadní vliv na plynulost silniční dopravy mezi Ostravou a severozápadní částí kraje .

Konzervace si vyžádá dokončení částí staveb mostních objektů + zajištění ostrahy objektů a zařízení staveniště, dokončení 1. etapy kolektoru v km 0,690, dokončení přeložky vodovodu v km 4,036 a přeložky STL plynovodu, konzervace nakoupeného potrubí OV a VTL plynovodu. Dokončení 1. etapy podchodu pro pěší, převedení silničního provozu na nový podchod do čtyř jízdních pruhů

Prostavěno 458 mil. Kč, zbývá 4.283 mil. Kč, konzervace 254 mil. Kč.

II.II - I/56 Ostrava–prodloužená Místecká II. stavba

Stavba se nachází v centru města Ostrava a napojuje směrově dělenou čtyřpruhovou komunikací dokončované propojení dálnice D1 – II/647 (Mariánskohorská) s centrem města (ul. Cihelní a P.Cingra). V důsledku stavby je uzavřena část silnice I/56 ul. Cihelní; zkomplikována je tím návaznost na místní komunikace, na silnici I/56 od Frýdku–Místku, napojení na D1, na I/56 (směr Hlučín) a II/ 647 (směr Bohumín). Rozestavěnost - snesení stávající sil. I/56, včetně chodníků, realizace přeložek sítí, kanalizací, příčných prostupů. Stavebně ukončeno 20 objektů.

Prostavěno 504 mil. Kč, zbývá 300 mil. Kč, konzervace 82 mil. Kč. Konzervace - dokončení přeložky teplovodu z důvodu zajištění zásobování teplem významné části Ostravy, zajištění přístupnosti staveb, ochrana konstrukčních vrstev silničního tělesa, zajištění bezpečnosti vybraných objektů. Ministr dopravy uložil Ředitelství silnic a dálnic prověřit možnost dopravně a stavebnětechnického řešení, které by provizorně umožnilo zprovoznění ul. Cihelní. 

II.III - I/11 Ostrava, prodloužená Rudná - hranice okresu Opava

Stavba vytěsňuje nevhodně vedenou tranzitní dopravu západní částí města Ostravy. Plní funkci kapacitního přivaděče D1 k dálniční MÚK Rudná ze silnice č. I/11. Počátek stavby je téměř na stávající dvoupruhové silnici I/11 v blízkosti obce Plesná a Krásné Pole a navazuje na následující stavbu (silnice I/11 Mokré Lazce – hranice okresů Opava/Ostrava), a to přibližně v prostoru křižovatky stávající I/11 se silnicí III/46615 (ul. Družební). Zprovozněním stavby dojde k převedení tranzitní dopravy od Opavy mimo průtah městského obvodu Poruba (ul. Opavská a 17. listopadu) a napojení obcí Krásné Pole a Vřesina.

Probíhá postupné vydávání stavebních povolení, majetkoprávní příprava (komplikovaná zejména na území obce Vřesina, kde probíhá řada vyvlastňovacích řízení). Hrozí zrušení vyvlastňovacích řízení v případě, že nebudou vyvlastněné pozemky uhrazeny a nebude plněn účel vyvlastnění. Zřejmě již nebude možné znovu vyvlastnit, což by realizaci stavby úplně znemožnilo i v dalších letech. Navíc Statutární město Ostrava připravuje spolufinancování výkupů pozemků ve Vřesině .

II.IV - D47 47092 Bohumín - státní hranice ČR/PR

Stavba tvoří nové propojení D1 z ČR do Polska na projektovanou polskou dálnici A1 směr Katovice a dále na dálnici A4 (Berlin) a A1 (Gdaňsk). MÚK I/58 připojuje města Bohumín, Karviná napojením sil. I/58 na dálnici D1. V rovinatém území Bohumína budou podél dálnice souběžné přeložky silnic I/67, III/46813 a okružní křižovatky vedeny těsně nad terénem nad úrovní hladiny stoleté vody. Křižující silnice III. třídy – ulice Slezská a Šunychelská budou vedeny nadjezdem nad dálnicí, napojeny do I/67 a dále přes křižovatkové rampy MÚK Bohumín na D1. Přes dálnici bude mimoúrovňově převeden i pěší a cyklistický provoz. V trase dálnice je vedena objízdná trasa pro nákladní dopravu.

Stavba je realizována, z důvodu nedostatku potřebných finančních prostředků dochází ke zpomalení výstavby. Na stavbu měly být použity prostředky pořízené na základě zákona č. 220/2003 Sb. o státním dluhopisovém programu na úhradu výdajů spojených s výstavbou dálnice D47. V roce 2010 bylo z dluhopisů ve výši 11.500 mil. Kč vydaných dle zákona 220/2003 Sb. použito 5.495 mimo stavby D47 nebo s ní související. Tento postup napadá i zpráva NKU /podobně tomu bylo i v roce 2009/.

II.V - I/67 Skřečoň – Bohumín – obchvat

Stavba je plánována v kategorii S 11,5/80 jako kapacitní přivaděč dálnice D1 k dálničním MÚK Bohumín (západní i východní) ze silnice č. I/67, výhledově s převedením tranzitní dopravy od severovýchodní příhraniční cesty (Karviné) mimo průtah místní části Nový Bohumín a Skřečoň severně od košickobohumínské dráhy – jedná se současně o kolektorovou komunikaci s propojením jednosměrných MÚK Bohumín (západní a východní). Stržením mostu přes železniční trať je narušen systém dopravy ve městě. Výrazně ztížená průjezdnost městem, narušeno fungování celé komunikační sítě města, veřejné dopravy a fungování IZS. Probíhají zabezpečovací práce na stavbě - zajištění bezpečnosti, zabezpečení proti poškození stavby.

Prostavěno 0,5 mld. Kč, zbývá 0,66 mld. Kč. Na základě intervence Moravskoslezského kraje a Města Bohumína ministr dopravy přislíbil alespoň dokončení Skřečoňského mostu a provizorní propojení ulic 1. máje a J. Palacha, které nejintenzivněji přenesly důsledky stavby na dopravní skelet města. Na dokončení navazující obchvatové komunikace (k dálnici D1) chybí zhruba 0,3 mld.Kč.

II.VI – D47 4706 Hladké Životice – Bílovec, (MÚK Butovice a přeložka silnice II/464)

V rámci stavby dálnice D 47 v úseku Bílovec – Hladké Životice považujeme za nezbytné zajištění finančních prostředků na dokončení MÚK Butovice, včetně části přivaděče k Letišti Leoše Janáčka Ostrava a průmyslové zoně Mošnov. Jedná se o nové silniční propojení Studénky a Bílovce s dálnicí D1 v délce 5,597 km náhradou za nevyhovující průtah Studénkou, Bílovcem, částečně Velkými Albrechticemi.

II.VII – R48, obchvat Frýdku Místku

Jedná se o přeložku evropské tranzitní silnice E462 (I/48) na jižní obchvat města; kategorie silnice R 25,5/120, délka 8,566 km, odhadované náklady 4,4 mld. Kč. Vláda deklarovala zahájení stavby již v r. 2008 (vl. usnesení č. 550/2006), z důvodů komplikované přípravy však probíhaly v r. 2010 jen výkupy pozemků s předpokládaným zahájením stavby v r. 2011. Na základě intervence Moravskoslezského kraje a statutárního města Frýdek – Místek ministr dopravy přislíbil alespoň pokračování majetkoprávní přípravy stavby.

Podmiňující investicí je i připravená stavba R56, Frýdek-Místek, připojení na R48 v kategorii silnice R 25,5/80 a délce 2,306 km; odhadované náklady 1,2 mld. Kč. Jedná se v podstatě o dopravní uzel „MÚK Olešná“ (Frýdek- Místek, sever), kde dochází k propojením silnice I/48 od Příbora, nové R48 (Rychaltice – Frýdek-Místek - Frýdek-Místek, jižní obchvat) a R56 do Ostravy severozápadním obchvatem Místku vč. zapojení lokální dopravy.

 III.VIII - příprava staveb na území kraje

Dále je nutné upozornit, že zřejmě dojde k zastavení přípravy dalších staveb - I/58, Obchvat Mošnova; I/58, Příbor – Skotnice; R48, Rychaltice – Rybí – Bělotín; I/57, obchvat Krnova; I/11, obchvat Bruntálu; I/11, severní obchvat Opavy; R48, MÚK Nošovice; I/67 obchvat Karviné atd.

 ------

III.

Třetím tématem je avizovaná úspora státních výdajů na poskytování sociálních služeb. Financování sociálních služeb je v České republice založeno na principu vícezdrojového financování. Významnými zdroji, z nichž získávají poskytovatelé sociálních služeb finanční prostředky na provozování sociální služby, jsou veřejné rozpočty a úhrady od uživatelů, prostředky ze strukturálních fondů EU, úřadu práce, sbírek, fondů a nadací, z úhrad od zdravotních pojišťoven za vykázané zdravotní výkony u některých druhů poskytovaných služeb.

Zákon o sociálních službách rozlišuje sociální služby za plnou úhradu, částečnou úhradu a bez úhrady. Do systému financování sociálních služeb vstoupil v r. 2007 příspěvek na péči, který občané závislí na pomoci jiné fyzické osoby dostávají (ve výši odpovídající stupni jejich závislosti) k zajištění potřebné pomoci.

Přehled poskytovaných sociálních služeb k 1. 1. 2009

Zřizovatel / poskytovatel	Počet poskytovatelů (organizací)	Počet sociálních služeb	Druh sociální služby
			odborné sociální poradenství		služby sociální péče		služby sociální prevence
			počet sociálních služeb	%	počet sociálních služeb	%	počet sociálních služeb	%
stát	2	3	2	2,3	1	0,3	0	0
kraj	26	57	6	6,7	49	15,4	2	1
obec	66	149	7	7,9	116	36,4	26	11
NNO	107	407	73	82	126	39,4	208	88
FO, PO	5	28	1	1,1	27	8,5	0	0
CELKEM	206	644	89	100	319	100	236	100

Poskytnuté dotace MPSV na sociální služby v MSK v letech 2007 – 2010 (v tis. Kč)

DOTACE 2007	DOTACE 2008	DOTACE 2009*	DOTACE 2010*
801.734	851.626	782.527	772.858

*) Od r. 2009 jsou dále některé služby sociální prevence spolufinancovány prostřednictvím Individuálního projektu Moravskoslezského kraje "Podpora a rozvoj služeb sociální prevence v Moravskoslezském kraji" z prostředků ESF.

Počet zaměstnanců v sociálních službách v MSK je přibližně 10.000. Celkový počet příspěvkových organizací k 1.1.2010, jejichž zřizovatelem je Moravskoslezský kraj, je 24, poskytují celkem 54 sociálních služeb. Počet zaměstnanců v příspěvkových organizací MSK je 3.028.

Při připravovaném snížení příspěvku na péči v I. stupni ze současné výše 2.000 Kč měsíčně na 800 Kč měsíčně lze předpokládat výpadek v příjmech od uživatelů, kterým je sociální služba poskytována příspěvkovými organizacemi kraje, ve výši cca 7 miliónů Kč za rok, v rámci celého Moravskoslezského kraje se bude jednat o výpadek přibližně 57 miliónů Kč za rok.

Poskytnuté finanční prostředky PO MSK v letech 2007 – 2010 ze státního rozpočtu (v tis. Kč)

Zdroj financování	2006	2007	2008	2009	2010
Dotace MPSV	0	440.406	333.569	312.551	301.546
Souhrnný dotační vztah	475.000	0	0	0	0

V r. 2003 došlo k převodu sociálních zařízení na jednotlivé kraje. Do rozpočtu MSK nebyly ze státního rozpočtu alokovány v souvislosti s tímto převodem žádné provozní finanční prostředky. V letech 2003 – 2006 byly poskytovány provozní finanční prostředky ze státního rozpočtu v rámci souhrnného dotačního vztahu. Tyto finanční prostředky byly následně na základě rozhodnutí zřizovatele poskytnuty jednotlivým organizacím formou příspěvku na provoz. Snížení příspěvku státu ze 475 mil. Kč na 301,5 mil. Kč představuje pokles o téměř 40 %.

„K udržení stávající sítě sociálních služeb a k zajištění poskytování sociálních služeb ve stávající kvalitě je nutno zachovat částku alokovanou ve státním rozpočtu pro dotace na poskytování sociálních služeb minimálně ve výši roku 2010, tj. ve výši 6,8 mld. Kč. V případě dalšího poklesu příspěvku, popř. jeho výrazné snížení by způsobilo kolaps stávající sítě sociálních služeb v České republice.“, konstatoval náměstek hejtmana Svatomír Recman.

 ------

IV.

„V odvětví školství se vyskytují problémy již v tomto roce, a to přes skutečnost, že vládou byla deklarovaná podpora vzdělávání. Krajský úřad zabezpečuje prostřednictvím státního rozpočtu platy přibližně 25,8 tisícům zaměstnanců škol a školských zařízení zřizovaných krajem a obcemi. Tyto prostředky jsou rozhodnutím vlády vázány o 1,2 %, což představuje objem 81 mil. Kč. Nevyplacení těchto prostředků současně s nižším rozpočtovým zabezpečením vyplývajícím ze zákona o státním rozpočtu na rok 2010 způsobí meziroční propad nominálních platů těchto zaměstnanců o přibližně 700 Kč měsíčně,“ informovala náměstkyně hejtmana pro školství Věra Palková.

Ještě mnohem složitější je situace v kategorii tzv. ostatních neinvestičních výdajů. Zde je avizováno vázání rozpočtu na poslední čtvrtletí tohoto roku ve výši 25 % celoročního objemu, což představuje částku pro MSK přibližně 33,3 mil. Kč z celkového objemu vázání MŠMT ve výši 272 mil. Kč pro celou ČR. Situace je zde o to horší, že se jedná o oblast již trvale výrazně podfinancovanou, neboť například celoroční rozpočet kraje roku 2010 v oblasti ostatních neinvestičních výdajů představoval na počátku roku jen 50 % rozpočtu roku 2007 a po dalším vázání to bude ještě mnohem méně. Z této kategorie školy hradí knihy, učebnice a učební pomůcky, některé školní potřeby, osobní ochranné pomůcky, cestovné, vzdělávání pedagogů, ale také nemocenské dávky hrazené zaměstnavatelem prvních 14 dnů pracovní neschopnosti. Při nedostatku těchto prostředků lze očekávat velký tlak škol na své zřizovatele, neboť v mnoha případech se bude jednat o platby, které nelze nerealizovat a přitom podle školského zákona je povinen je hradit stát.

Pokud jde o rok 2011, nejproblémovější se jeví případné přijetí novel zákoníku práce a nařízení vlády č. 564/2006 Sb., o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě. Přes garanci vlády danou programovým prohlášením, že se platy pedagogických zaměstnanců nebudou snižovat, je ve variantě II. počítáno se snížením platových tarifů od 9. platového stupně a ve variantě I. jsou ponechány platové tarify na nejnižších úrovních odpovídajících 1. platovému stupni. Tím dochází prakticky nejen ke změně tarifních platů pedagogů, ale ke změně celého systému odměňování, platného skoro 20 let. Stávající platový systém by měl být posouzen a vyhodnocen všemi zainteresovanými stranami a teprve následně změněn nebo jen korigován. Do té doby by bylo vhodné pro pedagogické pracovníky ponechat vlastní tabulku, a to ve výši platových tarifů roku 2010 a ve všech platových stupních.

Z celkového počtu zaměstnanců školství v kraji uvedeného v úvodu je 7,9 tis. nepedagogických (tj. školníci, uklízečky, kuchařky, ekonomové, správci počítačových sítí atd.). Jejich průměrný plat činil v r. 2009 výrazně podprůměrných 14 423 Kč, a to i přesto, že v průběhu roku 2009 byl dvakrát zvýšen (k 1. 4. a 1. 6.). Novou právní úpravou by došlo opět k jeho značnému poklesu. Např. v MSK je jejich průměrné zařazení do 5. platové třídy a 11. platového stupně, což v případě přijetí II. varianty vládního návrhu znamená pokles měsíčního platového tarifu o 3 690 Kč, tj. o 28 % (!!). Představa, že by mohli dosáhnout na zvýšenou nenárokovou složku v konkurenci pedagogických zaměstnanců je lichá. V těchto nízkopříjmových kategoriích je nutno postupovat při úpravě platů zvlášť citlivě.

V.

Do připomínkového řízení ministr kultury také rozeslal materiál -  Návrh na zrušení usnesení vlády č. 351 ze dne 10. května 2010, k výstavbě a financování novostavby Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě.

 „Jeho schválení vládou ČR by znamenalo „STOP“ novostavbě Moravskoslezské vědecké knihovny v Ostravě v úsporné variantě, tzv. černé kostky. Státní rozpočet se na jejím financování v letech 20011 – 2013 měl podílet 490 mil. Kč a Moravskoslezský kraj 606 mil. Kč,“ konstatoval náměstek hejtmana Svatomír Recman a dodal: „Ministr navrhuje vládě odstoupení státního rozpočtu ČR od financování novostavby vědecké knihovny a zrušení registrace MSVK v rámci ISPROFINu č. 234 210. Přitom Moravskoslezský kraj již na přípravu a zabezpečení novostavby knihovny vynaložil cca 50 mil. Kč z vlastních zdrojů. Vedení kraje vyjádřilo s navrženým přístupem vlády zásadní nesouhlas a věří, že se jim podaří situaci ještě zvrátit.“

VI.

Na závěr jednání hovořili přítomní také o plánovaném snížení platů zaměstnanců ve veřejné správě a službách a přípravě nového zákoníku práce. Vládou navrhované úpravy představují zcela zásadní změnu celého systému odměňování, který byl uplatňován celá desetiletí. Tyto úpravy zároveň znamenají reálné snížení platů nikoliv o deklarovaných 10 %, ale ve skutečnosti až o 40 %. Navrhované platové restrikce a přesunutí významné části platu do nenárokových složek, jejichž výše není garantována, může znamenat odchod kvalitních a zkušených pracovníků nejen z obcí a krajů, ale z oblasti veřejné správy a služeb vůbec. Za zvlášť závažnou považuje situaci zejména v oblasti sociálních služeb a zdravotnictví.

 „Územní samosprávné celky a jejich zaměstnanci vykonávají pro stát stále více činností v rámci výkonu přenesené státní správy, jejichž náklady však stát obcím a krajům nehradí v plné výši, prostřednictvím příspěvku na výkon státní správy stát na tyto činnosti pouze přispívá, a pro rok 2011 tento příspěvek ještě o 17,6 % snižuje. Takováto opatření jsou ve vztahu k výkonu veřejné správy územními samosprávnými celky nepřijatelná.

Na závěr hejtman Jaroslav Palas požádal poslance Parlamentu České republiky, aby pomohli hájit zájmy Moravskoslezského kraje v klíčových oblastech v rámci svých možností a kompetencí.

Zpracoval/a: Šárka Vlčková, tisková mluvčí
Odbor kancelář hejtmana kraje