Tisková zpráva

HEJTMANI MORAVSKÝCH KRAJŮ VYZVALI K ŘEŠENÍ SITUACE PO POVODNÍCH

OLOMOUC – Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák spolu s ostatními moravskými hejtmany Jihomoravského kraje Michalem Haškem, Moravskoslezského kraje Jaroslavem Palasem a Olomouckého kraje Martinem Tesaříkem, přednesli po pracovním setkání se čtyřmi ministry Vlády ČR výzvu k řešení situace po povodních 2010 a k povodňové ochraně ČR.

Hejtmani při společném jednání s ministrem vnitra Martinem Pecinou, ministrem pro místní rozvoj Rostislavem Vondruškou, ministrem zemědělství Jakubem Šebestou a ministrem průmyslu a obchodu Vladimírem Tošovským, vyzývají Vládu ČR, Parlament České republiky a politické strany k následujícím devíti bodům:

1.         K vytvoření finančního rámce pro financování protipovodňových opatření a jeho stabilizaci minimálně po následující 4 roky.

2.         K legislativním změnám zjednodušujícím a zpřesňujícím možnosti urychlení výstavby protipovodňových opatření, a to zejména rozšíření vymezení veřejně prospěšných staveb a opatření v příslušných právních normách o stavby, které mají chránit majetek, zdraví a život občanů před negativními důsledky povodní a záplav, s cílem urychlit majetkoprávní vypořádání a maximální zjednodušení a zefektivnění procesních pravidel pro přípravu protipovodňových staveb.

3.         K nastavení rovnoprávného postavení všech úrovní územních samospráv při čerpání finančních prostředků ze státního rozpočtu, popřípadě jiných zdrojů pro odstraňování následků škody povodní, tj. kraje na úroveň obcí.

4.         K jednání s Evropskou komisí o možnosti získat prostředky EU na řešení povodňových škod v dotčených regionech ČR, ve spolupráci s Polskem, Slovenskem a Maďarskem, případně iniciovat v Evropské komisi a Evropském parlamentu změny podmínek, které umožní čerpání prostředků z EU.

5.         V koordinaci s kraji připravit a realizovat s účastí státního rozpočtu a dalších veřejných zdrojů v letech 2010 až 2014 komplexní obnovu poškozené infrastruktury, včetně pomoci občanům, firmám a obnovu a udržení zaměstnanosti v regionech zasažených povodněmi.

6.         V letech 2010 až 2014 k posílení financování složek Integrovaného záchranného systému, zejména hasičů, včetně výstroje, výzbroje a techniky dobrovolných hasičů.

7.         K legislativním úpravám při pojišťování majetku.

8.         Ke stanovení pravidelné údržby vodních toků za prioritu vodohospodářské politiky Vlády ČR, včetně financování.

9.         K vytvoření jednoduchého efektivního systému dotační pomoci státu krajům a obcím při odstraňování následků povodní, obnově území a při přípravě protipovodňových opatření s jedním administrátorem.

Po společném jednání hejtmanů povodněmi postižených krajů a čtyř ministrů Vlády ČR byla Výzva hejtmanů moravských krajů představena na mimořádné tiskové konferenci prostřednictvím živého vysílání ČT24 také veřejnosti.

Hejtman Zlínského kraje Stanislav Mišák poté okomentoval obsahovou stránku a souvislosti některých bodů společné Výzvy hejtmanů moravských krajů. „Upozorňujeme například na to, že v případě vyhlášení stavu nebezpečí je krajům ze státní pomoci poskytnuta finanční částka ve výši poloviny nákladů souvisejících s obnovou, kdežto u obcí je to 80 procent a při vyhlášení vyššího stupně je to u obcí dokonce 100 procent a tento poměr by se měl dorovnat. Kraje totiž navíc dávají obcím finanční prostředky ze svého rozpočtu, což se v mnoha případech rovná penězům, které obdržíme ze státního rozpočtu.

Dalším bodem jednání byla záležitost týkající se protipovodňových opatření. Ta v současné době nejsou zahrnuta do zákonem definované oblasti veřejného zájmu. Mělo by se využít stávající situace, kdy jsme si všichni opět uvědomili, co dokáže příroda a legislativně prosadit to, aby byla protipovodňová opatření ve veřejném zájmu. To by mnohé obce a jejich obyvatelé ocenili zejména v případech, kdy se vlastníci pozemků staví proti jejich prodeji, tím pádem se zde nemohou vybudovat ochranná opatření a v konečném důsledku jsou pak ohroženi všichni obyvatelé dané lokality.

Při společném jednání jsme probírali také postup pojišťoven při vzniku mimořádných událostí. Jde nám o to, aby pojišťovny nemohly vypovědět pojistnou smlouvu po uskutečnění finančního plnění v lokalitě postižené mimořádnou událostí nebo ji s klienty uzavřít za podmínek vyšších úhrad pojistného. Za chvíli bychom se totiž mohli například dočkat toho, že při extrémních situacích, jako jsou větrné smršti, přívalové deště či povodně, pojišťovny nebudou pojišťovat majetek lidí, protože na tak velké pojistky lidé nebudou přistupovat a toto břemeno se pak bude přenášet na obce, kraje a stát.“ 

Zpracoval/a: Bc. Šárka Vlčková, tisková mluvčí
Odbor kancelář hejtmana kraje