Zápis z průběhu veřejného projednání Posouzení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví

dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění

Projednávaný návrh koncepce: "Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016"

Místo konání: Ostrava, ul. 28. října 117, 702 18, budova Krajského úřadu Moravskoslezského kraje

Čas konání: 21. 1. 2010 od 15:30 hodin

Účastníci veřejného projednání:

Za předkladatele koncepce: Doc. Ing. Marian Lebiedzik, Ph.D., náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje

Za zpracovatele koncepce: PaedDr. Pavla Břusková, generální ředitelka, Mgr. Jiří Štěpán, Agentura pro regionální rozvoj, a. s.

Za zpracovatele Vyhodnocení: Ing. Bohumil Sulek, CSc., držitel osvědčení odborné způsobilosti dle zákona č. 100/2001 Sb., v platném znění

Zástupce příslušného úřadu: Ing. Renáta Gavelková, MŽP ČR

Další přítomní: dle prezenční listiny

Program jednání:

1. Úvod
2. Prezentace koncepce "Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016"
3. Prezentace Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, včetně posouzení vlivů koncepce na EVL a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění
4. Diskuse
5. Závěr - další postup

Z jednání byl pořízen zvukový záznam.

Ad 1: Úvod

J. Štěpán přivítal přítomné, představil program jednání, zástupce předkladatele, zpracovatele koncepce a týmu SEA a informoval o dosavadním průběhu procesu SEA.

Ad 2: Prezentace koncepce "Strategie rozvoje Moravskoslezského kraje na léta 2009-2016"

J. Štěpán, za zpracovatele koncepce, prezentoval důvody ke zpracování strategie, metodický přístup, organizaci celého procesu. Dále byly představeny základní kroky zpracování (analytická část, návrhová část, výběr projektů, které mohou podpořit realizaci strategie, klíčová zjištění, matici klíčových řešení a specifických cílů), celková struktura strategie, vize, globální cíle, strategické cíle a implementační část.

Ad 3: Prezentace Vyhodnocení vlivů koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví dle zákona č. 100/2001 Sb. v platném znění, včetně posouzení vlivů koncepce na EVL a ptačí oblasti dle zákona č. 114/1992 Sb., v platném znění

B. Sulek, odpovědná osoba za zpracování posouzení vlivu Strategie kraje na životní prostředí, stručně představil základní informace k procesu SEA (legislativní základ, hlavní kroky procedury SEA, autorský tým, zdroje použité pro zpracování Vyhodnocení, strukturu Vyhodnocení, hodnocení vlivů Strategie na životní prostředí jako celku, hodnocení vlivů vize, hodnocení vlivů globálních a strategických cílů, hodnocení vlivů aktivit, závěr).

Ad 4 - stručný záznam diskuse:

J. Štěpán a B. Sulek informovali účastníky o tom, že vedle připomínek a doporučení prezentovaných na veřejném projednání je možno zasílat do 26. 1. 2010 rovněž písemné připomínky, a to nejlépe na adresu Agentury pro regionální rozvoj v Ostravě.

E. Siwy (za Občanské sdružení Střítež za zdravé životní prostředí) se dotázal, zda připomínky mohou být k jednotlivým projektům. Případně v jaké formě by ty připomínky měly být.

B. Sulek uvedl, že zákon o SEA připomínky žádným způsobem neomezuje, nicméně upozornil, že při vypořádání připomínek se bude přihlížet k připomínkám, které budou relevantní ve vztahu k Vyhodnocení a k hodnocené strategii.

E. Siwy: "Proč do projektů, které mohou mít vliv na veřejné zdraví nebo na ŽP nebyl zařazen projekt 4.5.10 (Optimalizace tratě od Kunčic po Český Těšín)?"

B. Sulek: "Projekty, které byly zařazeny do seznamu projektů, které mohou potenciálně mít významný vliv na veřejné zdraví nebo na ŽP, vzešly z diskuze celého týmu posuzovatelů a tento tým nedospěl k názoru, že dotčený projekt by měl být do seznamu zařazen." B. Sulek dále uvedl, že projekt lze navrhnout na zařazení písemně. B. Sulek rovněž připomněl, že všechny projekty budou muset projít povinnými procedurami (EIA, případně další).

E. Siwy: "Proč byl projekt Optimalizace tratě od Kunčic po Český Těšín, konkrétně úsek Nošovice-Český Těšín, zařazen do této koncepce?"

J. Štěpán: Projekt byl zařazen návrh některého z členů strategické expertní skupiny, jako jeden z projektů rozvoje dopravní infrastruktury, který může přispět naplnění daného specifického cíle i ke zlepšení životního prostředí (elektrizace). J. Štěpán přitom zdůraznil, že zařazení projektu neznamená, že by tento projekt byl upřednostňován, ani neznamená nějaké ovlivnění procesu EIA.

E. Siwy reagoval, že proces EIA tam již proběhl. Poukázal na problém, že projekt byl zařazen do strategických plánů. Z procesu EIA se totiž dověděli, že při realizaci má být vykáceno 14 848 tun stromů a keřů a místo toho má vyrůst 11 km protihlukových stěn na úseku 20 km, přitom většina z nich má být neúčinná. "Vyšlo tedy najevo, že z 1 000 obyvatel obce Střítěž 600 má být postiženo nadměrným hlukem, proto si myslím, že tento projekt bude mít významný vliv na ŽP v naší obci. V dokumentaci EIA se uvádělo, že po trati má jezdit až 28 nákladních vlaků o délce 550 metrů, protože průmyslová zóna v Nošovicích tak měla řešit logistiku produktů a materiálu. Aktuální informace jsou takové, že firma Hyundai informovala, že při plném výkonu továrny v Nošovicích potřebuje dopravit pouze 3 až 4 nákladní vlaky týdně. Ptám se Vás, odborníků, jestli ty 4 vlaky skutečně stojí za zničené životní prostředí v těch obcích mezi Nošovicemi a Českým Těšínem?"

B. Sulek: Nejprve upozornil, že na předchozí připomínky může v rámci veřejného projednání reagovat pouze z pohledu posuzování SEA. Dále B. Sulek uvedl, že v rámci SEA projekty, které jsou uvedeny, nejsou uváděny s odbornostmi, které by umožňovaly jejich posouzení a ani není smyslem SEA je posuzovat tak, jak by byly nebo jsou posuzovány v procesu EIA. To znamená, že v rámci procesu SEA není možno hodnotit dotčený projekt v detailech, které byly uváděny v připomínce.

J. Štěpán: "Finální přehodnocení záměru v rámci zapracovávání připomínek je na investorovi, kraj samozřejmě může také ještě rozhodnout o zařazení." J. Štěpán dále upozornil, že zařazení nebo nezařazení dotčeného projektu však nebude mít vliv na hodnocení EIA a že případné přehodnocení projektu bude na investorovi stavby.

P. Břusková podotkla, že uvedené skutečnosti o projektu jsou náležitosti procesu posuzování dopadu realizace projektu na životní prostředí (pozn. zapisovatele: EIA). Do Strategie, která je předmětem posouzení, dotčený projekt jako celek zapadá modernizací a zlepšením dopravní situace v Moravskoslezském kraji, protože elektrifikovaná trať je lepší než silniční doprava.

E. Siwy: "My jsme se ale dověděli, že Hyundai tam vlaky zájem dopravovat nemá. Má k tomu pan náměstek nějaké stanovisko?"

M. Lebiedzik konstatoval, že občané mají celkem dobré informace. Dále uvedl, že dle informací společnosti Hyundai je za současné situace železniční doprava pro firmu nevýhodná. "Je tedy zřejmé, že Hyundai bude většinu produkce a materiálu bude dopravovat po silnicích. Z tohoto důvodu je cílem, mimo jiné, posílit silniční síť i ve spojení se Slovenskem apod. Úsek trati, o kterém hovoříte, je součástí většího úseku, který potřebuje modernizaci, aby se podmínky dopravy po železnici zlepšily, což by mělo přispět rozvoji kraje."

E. Siwy: "S modernizací souhlasím, ale ptám se, zda má smysl dělat modernizaci v takovém rozsahu v případě, když není požadavek na dopravu po železnici. Co stojí za rozdílnými informacemi Českých drah a společnosti Hyundai?"

M. Lebiedzik: "Neznám údaje, ze kterých vycházely České dráhy, protože nemám dost informací a nejsem odborník na železniční přepravu. Nicméně myslím, že protihlukové bariéry jsou standardním vybavením železničních tratí a bude-li se na tomto úseku modernizovat, zřejmě se zvýší rychlost vlaků a na to budou muset být i dle platné legislativy vybudována i protihluková opatření."

E. Siwy: "Občanské sdružení a obec nesouhlasí s optimalizací v rozsahu, v jakém je navrhnuta. Z uvedených důvodů za občanské sdružení dávají záporné vyjádření k zařazení záměru 4.5.10 Optimalizace trati ve směru Nošovice - Český Těšín do strategických plánů z důvodu poškození ŽP a znehodnocení kvality života obyvatel." E. Siwy vznesl dále dotaz na nám. Lebiedzika v souvislosti výstavbou převodovkárny v Nošovicích a s prioritou kraje v oblasti snižování znečištění ovzduší. "Proč se kraj nesnaží působit na továrnu Hyundai, aby minimalizovala dopravu (např. vyrábět motory na místě a nedovážet je ze Žiliny)? Dle názoru občanského sdružení se bude jednat o zbytečnou dopravu."

M. Lebiedzik odpověděl, že nemůže hovořit za Hyundai a jejich podnikatelské plány. Uvedl však, že při uzavírání smluv s investorem se s dalším rozšiřováním provozu počítalo. Stejně tak společnost Hyundai zřejmě počítala s úzkou kooperací se slovenskou pobočkou KIA. Kraj může jen obtížně působit na soukromý subjekt, aby v určité lokalitě něco nevyráběl a nekooperoval se svým sesterským závodem. Kraj vnímá problematiku nedostatečnosti komunikací a snaží se proto jednat s Ministerstvem dopravy, aby se co nejrychleji vybudoval dopravní koridor směrem na Slovensko, nicméně finanční možnosti státu jsou omezené.

E. Siwy: "V souvislosti s budováním rychlostní komunikace 1/11 jsme se museli odvolat. V územním plánu obce Střítež je kvůli snížení prašnosti a zlepšení životního prostředí zalesnění podél této komunikace po celé délce obce. Bylo to schváleno krajem i nadřazenou obcí Třinec a teď se to zalesnění do územního rozhodnutí na stavbu z různých důvodů nedostalo. Prosím pana náměstka, jestli by v rámci Strategie kraj mohl pomoci Stříteži toto zalesnění prosadit. Pan starosta obce mě doplní."

S. Plekanec (starosta obce Střítež): "Zalesnění komunikace 1/11 je problémem, protože zhruba 150 ha pozemků vlastní soukromá firma. Tato firma nemá zájem a v úmyslu tyto pozemky zalesnit, protože na to nemá peníze. Jako obec ale trváme na tom, aby to území zalesněno bylo. Bez zalesnění se zhorší životní podmínky v naší obci."

M. Lebiedzik konstatoval, že o uvedené záležitosti neví, takže nemůže reagovat. Připomínku si poznamenal a přislíbil, že zkusí zjistit podrobnosti k uvedené záležitosti.

J. Štěpán a S. Plekanec diskutovali detaily kolem zalesnění u komunikace 1/11 a možnost přinutit majitele realizovat zalesnění.

E. Siwy: "Je možné podpořit požadavek na zalesnění v rámci strategie? Jak zařadit takový projekt do strategie?"

J. Štěpán konstatoval, že kraj uvádí ve Strategii, že projekty (včetně dopravních) budou realizovány způsobem, který co nejméně zasáhne životní prostředí, ale těžko kraj vytvoří projekt na donucení majitele soukromého pozemku k jeho zalesnění.

M. Fober (stavební komise obce Střítež): "V rámci strategického plánu rozvoje, projednaného před dvěma měsíci v hotelu Atom, bylo rozhodnuto o zařazení obce Střítež do průmyslové osy. To může výrazně ovlivnit život obce Střítež, protože bylo změněno původní zařazení obce do chráněné oblasti Beskydy a obec se dostala do takzvané průmyslové osy. To může výrazně ovlivnit obyvatele obce Střítež, protože v tomto území nebudou přísné podmínky pro výstavbu logistických center atd. Tím pádem by stávající komunikace mezi Třincem a Frýdkem zůstala i nadále stejně zatížená a byly by tam problémy." Pan Fober vyjádřil pochyby o nestrannosti firmy, která pro kraj zpracovala strategický plán (pozn. zapisovatele - nejedná se o projednávanou strategii rozvoje kraje, ale o jiný dokument, viz níže).

E. Siwy podotkl, že obec Střítež je zařazena do takzvané specifické oblasti a byla zařazena do rozvojové osy OS 13.

M. Fober: "V roce 2006 ještě byla obec Střítež v chráněné oblasti a najednou je zařazena jinde. Obec se tím znehodnotí a znehodnotí se i majetky občanů (ceny domů a pozemků klesají). Lidé, kteří měli o parcely zájem, tak zájem ztrácejí. Na tak malou obec, něco přes tisíc obyvatel, je zátěž příliš velká. Protože se nemůžeme nikde dovolat, založili jsme občanské sdružení."

J. Štěpán konstatoval, že se jedná se o jiný proces a zpracování jiného dokumentu, který nesouvisí s hodnocenou strategií. Nicméně uvedl, že mimo toto připomínkové řízení se bude informovat, v jaké fázi je tento proces a zda lze ještě vznášet nějaké připomínky.

M. Fober poznamenal, že obec i občanské sdružení podali připomínky, ale zatím bez výsledku.

D. Saktorová (odbor územního plánování a kultury KÚ MSK) uvedla, že se zřejmě jedná o projednávání zásad územního rozvoje a potvrdila, že námitka i připomínka byly na jednání v hotelu Atom prezentovány. Na připomínky kraj reaguje tak, že v současnosti zpracovává návrh rozhodnutí o námitkách a návrh rozhodnutí o připomínkách pro radu a následně zastupitelstvo kraje, na jejichž základě budou zpracovány pokyny pro projektanta. V současné době trvá názor úřadu, že se jedná o nedorozumění, protože specifické oblasti, rozvojové oblasti a rozvojové osy vymezila již Politika územního rozvoje 2006 a následně politika územního rozvoje ČR 2008 a úkolem zásad územního rozvoje je toto vymezení jen upřesnit. Přitom se rozhoduje na základě objektivní analýzy, která bere v úvahu řadu parametrů. Na základě této analýzy vyšlo, že obec Střítež patří, díky blízkosti infrastruktury, spíše do rozvojové osy a nikoli do specifické oblasti Beskydy, která má ryze přírodní charakter. Neznamená to však vůbec, že se do obce bude tlačit nechtěná podnikatelská aktivita. Pokud jde o zalesnění pozemků u komunikace 1/11 je nutno konstatovat, že územní plán nemá nástroje, aby mohl prosadit obcí požadované zalesnění. Dokud ale bude v územním plánu les, tak tam nebude možno umístit žádný jiný záměr.

Ad 5: Závěr - další postup

J. Štěpán poděkoval přítomným za diskusi a připomínky, připomněl, do kdy lze ještě posílat písemné připomínky, doplnil informace o dalším postupu a jednání v 17:00 ukončil.

Zapsal: Daniel Konczyna, Agentura pro regionální rozvoj, a. s.