Jste zde: Veřejná správa › Lidé s postižením › Výstupy z KPVP › Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením

Zaměstnávání občanů se zdravotním postižením

Legislativní rámec zaměstnávání občanů se zdravotním postižením

Poznámka: Tento dokument je k dispozici ke stažení i ve formě letáku ve formátu PDF (velikost 1,4 MB)

Kdo je osobou se zdravotním postižením?

(podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 67)

Osobami se zdravotním postižením jsou fyzické osoby, které jsou

  1. orgánem sociálního zabezpečení uznány plně invalidními (dále jen "osoby s těžším zdravotním postižením"),
  2. orgánem sociálního zabezpečení uznány částečně invalidními,
  3. rozhodnutím úřadu práce uznány zdravotně znevýhodněnými (dále jen "osoby zdravotně znevýhodněné").

Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle písm. a) a b), dokládá fyzická osoba potvrzením nebo rozhodnutím orgánu sociálního zabezpečení. Skutečnost, že je osobou se zdravotním postižením podle písm. c), dokládá fyzická osoba rozhodnutím úřadu práce.

Jaká jsou práva osob se zdravotním postižením?

Každá osoba se zdravotním postižením má právo pracovat. Skutečnost, že osoba se zdravotním postižením pobírá plný nebo částečný invalidní důchod neznamená, že tato osoba pracovat nemůže. Je jisté, že nemůže vykonávat pracovní činnost na plný pracovní úvazek, jakož i fakt, že jí je potřeba vytvořit pro práci specifické podmínky.

Má osoba se zdravotním postižením právo žádat o zaměstnání?

Na základě Listiny základních práv a svobod mají i lidé se zdravotním postižením právo žádat o zaměstnání. Pomoc ve výběru práce, jejím hledání, jakož i dohlédnutím nad dodržováním práv zajišťuje úřad práce.

Co je to pracovní rehabilitace a má osoba se zdravotním postižením na ni právo?

(podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 69)

Osoby se zdravotním postižením mají právo na pracovní rehabilitaci. Pracovní rehabilitaci zabezpečuje úřad práce místně příslušný podle bydliště osoby se zdravotním postižením ve spolupráci s pracovně rehabilitačními středisky nebo může na základě písemné dohody pověřit zabezpečením pracovní rehabilitace jinou právnickou nebo fyzickou osobu. Pracovní rehabilitace je souvislá činnost zaměřená na získání a udržení vhodného zaměstnání osoby se zdravotním postižením, kterou na základě její žádosti zabezpečují úřady práce a hradí náklady s ní spojené. Žádost osoby se zdravotním postižením obsahuje její identifikační údaje; součástí žádosti je doklad osvědčující, že je osobou se zdravotním postižením.

Co pracovní rehabilitace zahrnuje?

Pracovní rehabilitace zahrnuje zejména poradenskou činnost zaměřenou na volbu povolání, volbu zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti, teoretickou a praktickou přípravu pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost, zprostředkování, udržení a změnu zaměstnání, změnu povolání a vytváření vhodných podmínek pro výkon zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti.

Co zahrnuje teoretická a praktická příprava pro zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost osob se zdravotním postižením?

(podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 71)
  1. přípravu na budoucí povolání podle zvláštních právních předpisů,
  2. přípravu k práci,
  3. specializované rekvalifikační kurzy.

Co je to příprava k práci?

(podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 72)

Příprava k práci je cílená činnost směřující k zapracování osoby se zdravotním postižením na vhodné pracovní místo a k získání znalostí, dovedností a návyků nutných pro výkon zvoleného zaměstnání nebo jiné výdělečné činnosti. Tato příprava trvá nejdéle 24 měsíců.

Kde se tato příprava provádí?

Příprava k práci osoby se zdravotním postižením se provádí:
  1. na pracovištích jejího zaměstnavatele individuálně přizpůsobených zdravotnímu stavu této osoby; příprava k práci může být prováděna s podporou asistenta,
  2. v chráněných pracovních dílnách a na chráněných pracovních místech právnické nebo fyzické osoby, nebo
  3. ve vzdělávacích zařízeních státu, územních samosprávných celků, církví a náboženských společností, občanských sdružení a dalších právnických a fyzických osob.

Co je dokladem o absolvování přípravy k práci a náleží osobě se zdravotním postižením finanční podpora?

Dokladem o absolvování přípravy k práci je osvědčení vydané právnickou nebo fyzickou osobou, u níž byla příprava k práci prováděna. Osobě se zdravotním postižením, která nepobírá dávky nemocenského pojištění, starobní důchod nebo mzdu (plat) nebo náhradu mzdy (platu), náleží po dobu přípravy k práci na základě rozhodnutí úřadu práce podpora při rekvalifikaci. Podpora při rekvalifikaci náleží i v případě, že tato osoba není vedena v evidenci uchazečů o zaměstnání.

Mohou být zaměstnavateli uhrazeny náklady spojené s prováděním přípravy k práci?

(podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 73)

Zaměstnavateli, který provádí na svém pracovišti přípravu k práci osob se zdravotním postižením, může úřad práce uhradit náklady na přípravu k práci těchto osob. O přípravě k práci prováděné na pracovišti zaměstnavatele [§ 72 odst. 2 písm. a)] uzavírá úřad práce se zaměstnavatelem písemnou dohodu.

Co je to chráněné pracovní místo?

(podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 75)

Chráněné pracovní místo je pracovní místo vytvořené zaměstnavatelem pro osobu se zdravotním postižením na základě písemné dohody s úřadem práce. Chráněné pracovní místo musí být provozováno po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě.

Má zaměstnavatel nárok na příspěvek na vytvoření tohoto místa?

Příspěvek na vytvoření chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením může činit maximálně osminásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně dvanáctinásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více chráněných pracovních míst, může příspěvek na vytvoření jednoho chráněného pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Lze také získat příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů?

Úřad práce může na základě písemné dohody se zaměstnavatelem nebo s osobou se zdravotním postižením, která se rozhodne vykonávat samostatnou výdělečnou činnost, poskytnout i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů na chráněné pracovní místo obsazené osobou se zdravotním postižením; roční výše příspěvku může činit maximálně trojnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku.

Co je to chráněná pracovní dílna?

(podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 76)

Chráněná pracovní dílna je pracoviště zaměstnavatele, vymezené na základě dohody s úřadem práce a přizpůsobené pro zaměstnávání osob se zdravotním postižením, kde je v průměrném ročním přepočteném počtu zaměstnáno nejméně 60 % těchto zaměstnanců. Chráněná pracovní dílna musí být provozována po dobu nejméně 2 let ode dne sjednaného v dohodě.

Má zaměstnavatel nárok na příspěvek na vytvoření této dílny?

Příspěvek na vytvoření chráněné pracovní dílny může maximálně činit osminásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na každé pracovní místo v chráněné pracovní dílně vytvořené pro osobu se zdravotním postižením a dvanáctinásobek této mzdy na pracovní místo pro osobu s těžším zdravotním postižením. Vytváří-li zaměstnavatel na základě jedné dohody s úřadem práce 10 a více pracovních míst v chráněné pracovní dílně, může příspěvek na vytvoření jednoho pracovního místa pro osobu se zdravotním postižením činit maximálně desetinásobek a pro osobu s těžším zdravotním postižením maximálně čtrnáctinásobek výše uvedené průměrné mzdy.

Lze také získat příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů?

Úřad práce může na základě dohody se zaměstnavatelem poskytnout zaměstnavateli i příspěvek na částečnou úhradu provozních nákladů chráněné pracovní dílny. Výše tohoto příspěvku může činit maximálně čtyřnásobek průměrné mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku na jednoho zaměstnance, který je osobou se zdravotním postižením, a maximálně šestinásobek výše uvedené průměrné mzdy na jednoho zaměstnance, který je osobou s těžším zdravotním postižením. Pro zjištění počtu zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením a osobami s těžším zdravotním postižením, je rozhodný jejich průměrný roční přepočtený počet.

Co obsahuje dohoda o vytvoření chráněného pracovního místa (chráněné pracovní dílny)?

  1. identifikační údaje účastníků dohody,
  2. charakteristiku chráněného pracovního místa (charakteristiku a počet pracovních míst v chráněné dílně),
  3. závazek zaměstnavatele, že na vytvořeném pracovním místě zaměstná osobu se zdravotním postižením,
  4. dobu, po kterou bude chráněné pracovní místo (chráněná pracovní dílna) provozováno,
  5. výši příspěvku, jeho specifikaci a způsob úhrady,
  6. podmínky, za kterých bude příspěvek poskytován,
  7. způsob kontroly plnění sjednaných podmínek,
  8. podmínky a termín zúčtování poskytnutého příspěvku,
  9. závazek zaměstnavatele vrátit příspěvek nebo jeho poměrnou část, pokud mu byl jeho zaviněním poskytnut neprávem nebo v částce vyšší, než náležel, a lhůtu pro vrácení příspěvku,
  10. ujednání o vypovězení dohody.

Lze získat také příspěvek na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením?

(podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 78)

Zaměstnavateli zaměstnávajícímu více než 50 % osob se zdravotním postižením z celkového počtu svých zaměstnanců se poskytuje příspěvek na podporu zaměstnávání těchto osob. Příslušným úřadem práce pro poskytování příspěvku je úřad práce, v jehož obvodu má sídlo zaměstnavatel, který je právnickou osobou, nebo v jehož obvodu má bydliště zaměstnavatel, který je fyzickou osobou.

Kolik činí výše tohoto příspěvku?

Výše příspěvku činí měsíčně
  1. 0,66 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou zaměstnanou osobu s těžším zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a)],
  2. 0,33 násobku průměrné měsíční mzdy v národním hospodářství za první až třetí čtvrtletí předchozího kalendářního roku za každou jinou zaměstnanou osobu se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. b) a c)].

Jak se příspěvek poskytuje?

Příspěvek se poskytuje čtvrtletně zpětně na základě žádosti zaměstnavatele. Součástí žádosti je doložení celkového průměrného přepočteného počtu všech zaměstnanců, zaměstnanců, kteří jsou osobami se zdravotním postižením, a zaměstnanců, kteří jsou osobami s těžším zdravotním postižením. Nárok musí být doložen nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po uplynutí kalendářního čtvrtletí. Příspěvek je splatný nejpozději do 30 kalendářních dnů ode dne doručení žádosti příslušnému úřadu práce.

Co je zaměstnavatel oprávněn požadovat od úřadu práce?

(podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 79)
  1. informace a poradenství v otázkách spojených se zaměstnáváním osob se zdravotním postižením,
  2. součinnost při vyhrazování pracovních míst zvláště vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
  3. spolupráci při vytváření vhodných pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
  4. spolupráci při řešení individuálního přizpůsobování pracovních míst a pracovních podmínek pro osoby se zdravotním postižením.

Jaké jsou povinnosti zaměstnavatele?

(podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 80)
  1. u míst oznamovaných úřadu práce podle § 35 označit, zda se jedná o pracovní místa vyhrazená pro osoby se zdravotním postižením,
  2. informovat úřad práce o volných pracovních místech vhodných pro osoby se zdravotním postižením,
  3. rozšiřovat podle svých podmínek a ve spolupráci s lékařem závodní preventivní péče možnost zaměstnávání osob se zdravotním postižením individuálním přizpůsobováním pracovních míst a pracovních podmínek a vyhrazováním pracovních míst pro osoby se zdravotním postižením,
  4. spolupracovat s úřadem práce při zajišťování pracovní rehabilitace,
  5. vést evidenci zaměstnávaných osob se zdravotním postižením; evidence obsahuje údaje o důvodu, na základě kterého byla uznána osobou se zdravotním postižením [§ 67 odst. 2 písm. a) až c)],
  6. vést evidenci pracovních míst vyhrazených pro osoby se zdravotním postižením.

Zaměstnavatelé s více než 25 zaměstnanci v pracovním poměru jsou povinni zaměstnávat osoby se zdravotním postižením ve výši povinného podílu těchto osob na celkovém počtu zaměstnanců zaměstnavatele. Povinný podíl činí 4 %. (podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, část třetí, § 81)

Webové stránky