Jste zde: Veřejná správa › Krajský živnostenský úřad › Informace podnikatelům a spotřebitelům

Informace Krajského živnostenského úřadu podnikatelům a spotřebitelům

Informace pro podnikatele o změnách v právních předpisech a další informace souvisejí s podnikáním.

Správní poplatky

  Správní poplatek na ŽÚ Kč Poznámka
1 ohlášení první živnosti při vstupu do živnostenského podnikání nebo podání žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání 1 000 poplatek se platí pouze ve výši 1 000 Kč, bez ohledu kolik živností je v podání uvedeno
2 další ohlášení živnosti další přijetí žádosti o koncesi 500 poplatek se platí pouze ve výši 500 Kč, bez ohledu kolik živností je v dalším podání uvedeno
3 Změna rozhodnutí o udělení koncese 500 poplatek se platí při podání, není-li zaplacen, úkon se neprovede
4 vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost 500 poplatek se platí při podání, není-li zaplacen, úkon se neprovede
5 Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámení změny 100 poplatek se platí při podání, není-li zaplacen, úkon se neprovede
6 vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost za každou i započatou stránku 20  
7 nahlédnutí do živnostenského rejstříku 20  
8 vydání sdělení o tom, že hledaný údaj není v živnostenském rejstříku 15  

Poznámka:
Je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě.

Datum aktualizace: 31. 3. 2013
Zpracovala: Ing. Jarmila Weczerková

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů - od 1. 4. 2008 mají spotřebitelé, příp. podnikatelé možnost využít nového způsobu řešení svých právních sporů mimosoudní cestou

Do 31. 3. 2008 mohli spotřebitelé, kteří nebyli spokojeni, např. s vyřízením reklamace, řešit tento spor pouze prostřednictvím časově a finančně náročného soudního řízení. Nový systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů nabízí možnost domoci se práv jednodušší cestou.

Systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je založen na dobrovolné participaci obou stran, tj. podnikatele a spotřebitele. Tento systém zahrnuje vyřešení sporu v následujících krocích:

  1. Spotřebitel nebo podnikatel se obrátí na kontaktní místo Hospodářské komory ČR nebo spotřebitelských organizací (poštou, osobně nebo elektronicky). K tomuto účelu slouží formulář, v němž bude možno popsat stížnost s doprovodnou informací, zda pro vyřešení sporu poškozená strana preferuje mediaci nebo rovnou arbitráž. Pracovník kontaktního místa doručí stížnost druhé straně a poskytne jí 15 dnů na vyjádření.

  2. Mediace – v případě, že se obě strany dohodnou na řešení sporu prostřednictvím tzv. mediace, určí si nezávislého mediátora, který se bude snažit dovést obě strany k dohodě. Mediační dohoda bude sepsána do závazné smlouvy, která bude projevovat vůli obou stran a bude právně nevymahatelná.

  3. Rozhodčí řízení - v případě neúspěšné mediace může kterákoliv strana požádat o rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení probíhá za souhlasu obou stran v souladu se zákonem č. 216/2004 Sb., o rozhodčím řízení, a bude se konat u Rozhodčího soudu. Výsledkem řízení bude nález rozhodce, který bude po uplynutí lhůty k plnění soudně vykonatelný (rychlá vymahatelnost práva). Rozhodčí řízení bude zpoplatněno částkou 800 Kč.

Podrobnější informace (včetně seznamu kontaktních míst) k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů naleznete na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

Datum aktualizace: 31. 3. 2013
Zpracovala: Ing. Hana Juchová

Změna zákona o ochraně spotřebitele a zákona o regulaci reklamy – vábivá reklama

Dne 12. 2. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 36/2008 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ochraně spotřebitele"), kterým byl rovněž novelizován zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o regulaci reklamy") a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Novela zákona na ochranu spotřebitele

Cílem novely zákona o ochraně spotřebitele bylo zavést do českého právního řádu obecný zákaz nekalých obchodních praktik, které ve svém důsledku postihují spotřebitele, a to jednak klamavých obchodních praktik, jednak agresivních obchodních praktik. Za klamavou obchodní praktiku zákon považuje vše, co uvádí spotřebitele v omyl, a tak mu brání, aby uskutečnil obchod na základě relevantních informací. Agresivní je pak taková praktika, která výrazně zhoršuje svobodnou volbu nebo chování spotřebitele. Taxativní výčet nekalých obchodních praktik je specifikován přílohami zákona na ochranu spotřebitele.

Novela zákona o regulaci reklamy (níže jsou uvedeny zásadní změny zákona)

Citovanou novelou byl nahrazen dosavadní zákaz klamavé reklamy, zákazem reklamy, která je nekalou obchodní praktikou. Při posuzování, zda je reklama nekalou obchodní praktikou se postupuje podle zákona na ochranu spotřebitele

Součástí novely zákona o regulaci reklamy bylo rovněž zrušení ust. § 2b citovaného zákona. Tímto ustanovením se zakazovala reklama uvádějící zvláštní nabídku zboží v případech, kdy prodávajícímu jako zpracovateli nebo zadavateli reklamy je známo, nebo může předpokládat, že není nebo nebude schopen zajistit nabízené zboží v množství, které odpovídá očekávané poptávce. Zrušené ust. § 2b zákona o regulaci reklamy (ve znění účinném do 11. 2. 2008), je od 12. 2. 2008 věcně nahrazeno klamavou obchodní praktikou (viz Příloha č. 1 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele) jako tzv. vábivá reklama.

Lhůta pro uchovávání reklamy (kopie ukázky) jejím zadavatelem, byla novelou prodloužena z 12 měsíců na tři roky. Tato lhůta se počítá ode dne, kdy byla reklama naposledy šířena.

Právní předpisy:
Právní předpisy k výše uvedené oblasti naleznete na webových stránkách Portálu veřejné správy, v sekci vyhledávání v zákonech.

Datum aktualizace: 31. 3. 2013
Zpracovala: Ing. Hana Juchová

Informace o možnostech podnikání ve státech Evropské unie

Vzhledem k opakovaným žádostem podnikatelů o poskytnutí informací k možnosti podnikání v některém členské zemi Evropské unie si dovolujeme upozornit, že nezbytné informace o podnikání v jednotlivých zemích EU jsou dostupné zejména:

  • na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz, pod odkazem "EU a Vnitřní trh" a následnými odkazy: "Vnitřní trh EU - základní principy", "Pomoc při problémech v Evropské unii" a "EU pro podnikatele".
  • na portále služeb sítě Enterprise Europe Network: www.een.cz, pod odkazy "Poradenství a informace", "Důležité odkazy", "Podnikání v EU", "Databáze podnikatelských subjektů".

Mnoho zajímavých informací může podnikatelům poskytnout rovněž adresa: www.businessinfo.cz .

Náplní činnosti sítě Enterprise Europe Network (EEN) je zejména obecné poradenství s podnikáním v jiných členských státech zemí Evropské unie. Zároveň zajišťuje služby pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků (informace o vnitřním trhu, legislativě, financích, spolupráci, mezinárodních vazbách a službách, zprostředkování kontaktů), zajišťuje informace z oblastí inovací, transfer technologií a znalostí (informace o inovačních aktivitách, nových technologiích, relevantní legislativě, podpůrných programech), podporuje účast malých a středních podniků v rámcových programech EU pro výzkum (podává informace o výzvách, poskytuje pomoc při identifikaci témat a vyhledávání partnerů, poskytuje projektové poradenství). Činnost sítě EEN byla v České republice svěřena Centru pro regionální rozvoj ČR CRR ČR).

V České republice plní funkci informačních center pro podnikatele zejména tzv. "Jednotná kontaktní místa" (JKM), která byla zřízena na obecních živnostenských úřadech krajských měst a na Magistrátu hlavního města Praha. Pro Moravskoslezský kraj bylo jednotné kontaktní místo zřízeno při Obecním živnostenském úřadě Magistrátu města Ostrava, Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava, tel.: 844 121 314, e-mail: jkm@ostrava.cz.

Jednotná kontaktní místa poskytují obecné informace o požadavcích týkajících se získání oprávnění k poskytování služby v jiných členských státech EU i obecné informace týkajících se ochrany spotřebitele ve státech EU.

Posláním jednotných kontaktních míst je rovněž usnadnění celého procesu vstupu do podnikání v ČR. Jednotná kontaktní místa jednak poskytují škálu informací týkajících se vstupu do podnikání a jednak předávají podání kompetentním orgánům, které jsou oprávněny o nich rozhodovat, nicméně sama nemají pravomoc rozhodovat o jejich úplnosti nebo věcné správnosti.

Jejich věcná působnost je zákonem rozšířena z režimu živností i o další režimy podnikání.

Datum aktualizace: 31. 3. 2013
Zpracoval: Petr Jakobi

"SOLVIT centra" - efektivní řešení problémů na vnitřním trhu EU

Dnem vstupu do Evropské unie se ČR rovněž zapojila do systému SOLVIT, který může pomoci podnikatelům a občanům z členských států, pokud orgán jiného členského státu nesprávně aplikuje právo ES a tím podnikatele nebo občana poškozuje.

I když mechanismy vnitřního trhu ES fungují v zásadě dobře, mohou podnikatelé nebo občané narazit na určité problémy, pokud orgán jiného členského státu nesprávně aplikuje pravidla vnitřního trhu ES.

Systém SOLVIT tvoří síť tzv. "SOLVIT center" spojených navzájem pomocí speciální internetové databáze. V každém členském státě EU a rovněž v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu existuje jedno takové centrum.

Smyslem této sítě je tedy pomoci řešit co nejefektivněji problémy vznikající nesprávnou aplikací pravidel na vnitřním trhu ES orgány členských států. Jedná se o nástroj, který svou neformálností a rychlostí nabízí občanům a podnikatelům z členských států alternativu ke zdlouhavému a mnohdy nákladnému soudnímu řízení anebo ke stížnosti u Evropské komise. Za využití systému SOLVIT neplatí občané nebo podnikatelé žádné poplatky. Dalšími výhodami jsou transparentnost postupů v systému SOLVIT a přitom zachování naprosté diskrétnosti, pokud jde o citlivé obchodní i osobní údaje poskytnuté žadatelem.

Kdy Vám SOLVIT nemůže pomoci:

  • pokud ve věci bylo zahájeno soudní řízení,
  • pokud je podle práva členského státu, ve kterém problém vzniknul, nezbytné k uplatnění Vašich práv dodržet určité procesní lhůty - využitím systému SOLVIT jako neformálního prostředku totiž nedochází k zastavení běhu procesních lhůt,
  • pokud se jedná o problém mezi dvěma podnikateli nebo mezi podnikatelem a spotřebitelem - prostřednictvím sítě SOLVIT lze řešit pouze pochybení státních orgánů při aplikaci práva ES.

Na české SOLVIT centrum se můžete obracet telefonicky, faxem, e-mailem, poštou nebo jej můžete osobně navštívit. Bližší informace naleznete na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz, pod odkazem "EU a Vnitřní trh".

Kontakty:

Ministerstvo průmyslu a obchodu
SOLVIT centrum pro Českou republiku
Poštovní adresa: Na Františku 32, 110 15 Praha 1,
Pracoviště: Politických vězňů 20, 112 49 Praha 1 (styk s veřejností od 8:00 do 16:00 hodin)
Tel.: 224 221 701
Fax: 224 063 079
E-mail: solvit@mpo.cz

Datum aktualizace: 31. 3. 2013
Zpracoval: Petr Jakobi

Informace o nařízení ES o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele

Dne 29. 12. 2006 vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

Jeho cílem je ochrana kolektivních zájmů spotřebitelů před těmi, kteří porušují zájmy spotřebitelů v rámci EU v přeshraničních případech. Pro tento účel nařízení stanovuje systém spolupráce orgánů veřejné moci příslušných k vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitelů. Mezi tyto zákony patří mimo jiné i směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě a směrnice 97/55/ES týkající se srovnávací reklamy. Vzhledem k tomu, že mezi dozorové orgány pro tuto oblasti patří i krajský živnostenský úřad, je možné směřovat podněty o porušování právních předpisů v souvislosti s ochranou společných zájmů spotřebitelů týkající se klamavé a srovnávací reklamy na:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Odbor vnitra a krajský živnostenský úřad
28. října 117
702 18 Ostrava

Elektronická podatelna: posta@kr-moravskoslezsky.cz

Kontaktní osoby:
Ing. Jarmila Weczerková, e-mail: jarmila.weczerkova@kr-moravskoslezsky.cz, tel. 595 622 620
Ing. Hana Juchová, e-mail: hana.juchova@kr-moravskoslezsky.cz, tel. 595 622 491

Odkazy na úplná znění zmíněných předpisů:
Nařízení č. 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele (formát PDF; velikost 104 kB)
Směrnice č. 2006/114 o klamavé reklamě (formát PDF; velikost 82 kB)

Evropské spotřebitelské centrum Česká republika

Datum aktualizace: 31. 3. 2013
Zpracovala: Ing. Jarmila Weczerková

"Průvodce vybranými oblastmi podnikání po vstupu České republiky do EU"

Průvodce vybranými oblastmi podnikání po vstupu České republiky do EU (formát PDf; velikost 2,9 MB)
- informační brožura pro podnikatele, jejímž autorem je EUROFFICE PRAHA-BRUSEL, a.s. a vydavatelem Ministerstvo zahraničních věcí ČR, odbor komunikační strategie, Praha, 2004.

Jednotná kontaktní místa

Na konci roku 2009 nabyl účinnosti zákon o volném pohybu služeb. Česká republika tak dovršila proces implementace Evropské směrnice o službách na vnitřním trhu do svého právního řádu. Cílem bylo zajistit zjednodušení vstupu do podnikání v oblasti poskytování služeb, a to prostřednictvím Jednotných kontaktních míst (JKM). Za službu je považováno podnikání, a to nejen podle živnostenského zákona. JKM plní dvě hlavní funkce. Poskytnout maximum informací potřebných k tomu, aby klient mohl podnikat, a to i v jiných členských státech Evropské unie, a dále zprostředkovat klientovi informace a kontakt na příslušný úřad, který se zabývá povolováním konkrétní činnosti.

Vedle těchto dvou hlavních funkcí také poskytuje informace o opravných prostředcích a řešení sporů a poskytuje informace o ochraně spotřebitele v jiných členských státech EU. Zde se jedná o obecné informace s možností poskytnutí kontaktních údajů osob, které mohou dále prakticky pomoci.

Kontaktní místa v současné době vznikají po celém území Evropské unie. V české republice je jich celkem patnáct. Jedno takovéto JKM mají k dispozici také podnikatelé v Moravskoslezském kraji. Ze zákona bylo zřízeno na živnostenském úřadě Magistrátu města Ostravy (tel. 844 12 13 14, e-mail jkm@ostrava.cz).

Přestože JKM na živnostenském úřadě Magistrátu města Ostravy funguje krátce, lze konstatovat, že o služby tohoto charakteru projevují klienti poměrně velký zájem. Z dosavadního fungování je již patrná oblast nejčastějších dotazů. Týká se především možnosti přeshraničního poskytování služeb. Podnikatelé tak zvažují možnost nabízet své služby v okolních členských státech EU, a to jak formou usazení, tak dočasného poskytování služeb. Na JKM pak hledají odpovědi na to, jak je konkrétní činnost upravena v jiné zemi EU a jaké jsou podmínky pro její provozování.

Vzhledem k šíři poskytovaných informací není JKM vždy schopno poskytnout informace na počkání, obzvláště pokud se týká zahraničí. Snahou však je poskytnout kvalitní informace v co nejkratším čase.

Datum aktualizace: 31. 3. 2013
Zpracovala: Ing. Jarmila Weczerková

Šíření nevyžádané reklamy aneb vhazování letáků do poštovních schránek

Ustanovením § 2 odst. 1 písm. e) zákona č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o regulaci reklamy"), je zakázáno šíření nevyžádané reklamy, pokud vede k výdajům adresáta nebo pokud adresáta obtěžuje; na šíření reklamy elektronickými prostředky a její omezení se vztahuje zvláštní právní předpis, za reklamu, která obtěžuje, se považuje reklama směřující ke konkrétnímu adresátovi za podmínky, že adresát dal předem jasně a srozumitelně najevo, že si nepřeje, aby vůči němu byla nevyžádaná reklama šířena.

O nevyžádanou reklamu se bude jednat vždy v případě, kdy si její potenciální adresát umístí na svoji poštovní schránku oznámení "nevhazujte reklamu", "reklamní letáky ne" apod. Objeví-li se v takto označené poštovní schránce reklama – reklamní leták, nastane problém. Koho za šíření tzv. nevyžádané reklamy postihnout? Kdo je zodpovědný za takové šíření nevyžádané reklamy listonoš, distributor nebo "škodolibý" soused? V praxi jen stěží dozorový orgán (krajský živnostenský úřad) zjistí, kdo reklamní leták do poštovní schránky umístil a kdo tak za šíření nevyžádané reklamy zodpovídá.

I když je vhození reklamního letáku do schránky označené textem, že si adresát nepřeje šíření reklamních letáků do své poštovní schránky, porušením zákona o regulaci reklamy. Aby mohla být šiřiteli nevyžádané reklamy uložena pokuta za protiprávní jednání, musí být jednoznačně identifikován, nejlépe přistižen při činu za přítomnosti svědka, a to z důvodu zamezení situace, kdy se jedná o tvrzení proti tvrzení.

Datum aktualizace: 31. 1. 2013
Zpracovala: Ing. Hana Juchová