Jste zde: Veřejná správa › Krajský živnostenský úřad › Informace podnikatelům a spotřebitelům

Informace Krajského živnostenského úřadu podnikatelům a spotřebitelům

Informace pro podnikatele o změnách v právních předpisech a další informace souvisejí s podnikáním.

Zákon č. 130/2008 Sb., kterým se mění zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů a další související zákony

Nová právní úprava, účinná od 1. července letošního roku, zejména zjednodušuje vstup do živnostenského podnikání a maximálně snižuje administrativní zátěž podnikatele při styku se živnostenskými úřady.

Zavádí se pouze jedna volná živnost s povinností podnikatele oznámit obory činností, které bude v rámci oprávnění vykonávat. Seznam oborů činností k této jediné živnosti volné je uveden v příloze č. 4 novelizovaného živnostenského zákona. V této souvislosti se ruší nařízení vlády č. 140/2000 Sb., kterým se stanoví seznam oborů živností volných. Podnikatel, který je ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k provozování živnosti, která je podle tohoto zákona živností ohlašovací volnou, je ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona oprávněn k provozování živnosti ohlašovací volné v rozsahu všech oborů činností.

Zákon nově upravuje listinnou podobu dokladu prokazujícího živnostenské oprávnění. Oproti původnímu živnostenskému listu a koncesní listině se bude podnikatel nyní prokazovat výpisem ze živnostenského rejstříku, na kterém budou uvedeny všechny jeho živnosti. Tímto opatřením se umožňuje jednodušší prokazování živnostenského oprávnění a zároveň dochází k výraznému snížení administrativní zátěže podnikatele, který podle nové úpravy prokazuje své právo i k více živnostem jedním dokumentem.

Stávající počet 261 živností se redukuje na 97. Dosavadní živnostenská oprávnění zůstávají zachována. Právo provozovat živnost se prokazuje dosavadním průkazem živnostenského oprávnění až do doby vydání prvního výpisu podnikateli. Výpis vydá živnostenský úřad na žádost podnikatele nebo na základě oznámení změny podle živnostenského zákona.

U řady živností dochází k jejich sloučení nebo k přeřazení. V žádném případě nedochází ke zpřísnění podmínek. Mladým a začínajícím podnikatelům umožní snazší vstup do vlastního podnikání tím, že v řadě případů již není nutné k dosaženému požadovanému vzdělání dokladovat praxi v oboru. Počet živností, u nichž je vyžadována odborná způsobilost, se podstatně snižuje.

Zásadní změnou, která má snížit administrativní zátěž podnikatelům, je zrušení místní příslušnosti.

Od 1. července 2008 může podnikatel činit veškerá podání podle živnostenského zákona u kteréhokoli obecního živnostenského úřadu na území České republiky bez ohledu na své bydliště nebo místo podnikání nebo sídlo v případě právnických osob. Tím dochází k výraznému zjednodušení styku podnikatele s živnostenským úřadem, kdy již podnikatel není vázán na jediný místně příslušný obecní živnostenský úřad. Podnikatel tak rovněž může učinit i prostřednictvím kontaktního místa veřejné správy, tzv. Czech POINTu.

UPOZORNĚNÍ: Stávající podnikatelé, kteří budou požadovat vydání výpisu podle nové právní úpravy musí tuto žádost podat ještě na ten živnostenský úřad ke kterému jsou příslušní podle svého trvalého bydliště u fyzické osoby nebo podle sídla u právnické osoby. To se rovněž týká při prvním ohlášení změny.

Novela živnostenského zákona rovněž zrušila nařízení vlády č. 209/2001 Sb., kterým se stanoví seznam živností, jejichž výkon je podnikatel povinen zajistit pouze fyzickými osobami splňujícími odbornou způsobilost. Tento seznam je uveden přímo v zákoně, a to konkrétně v příloze č. 5. Důvodem je dodržení zásady ukládání povinnosti ze zákona.

V souvislosti se změnou živnostenského zákona rovněž dochází ke změně souvisejících zákonů, kdy změny těchto zákonů jsou uvedeny v části druhé živnostenského zákona. Nejvýznamnější změnou je zejména změna zákona č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů, kdy dochází k zásadnímu snížení správních poplatků za úkony prováděné živnostenským úřadem.

Petr Jakobi
V Ostravě dne 19. 6. 2008

Správní poplatky po novele Živnostenského zákona (účinné od 1. 7. 2008)

  Správní poplatek na ŽÚ Kč poznámka
1 ohlášení první živnosti při vstupu do živnostenského podnikání nebo podání žádosti o koncesi při vstupu do živnostenského podnikání 1 000 poplatek se platí pouze ve výši 1 000 Kč, bez ohledu kolik živností je v podání uvedeno
2 další ohlášení živnosti další přijetí žádosti o koncesi 500 poplatek se platí pouze ve výši 500 Kč, bez ohledu kolik živností je v dalším podání uvedeno
3 Změna rozhodnutí o udělení koncese 500 poplatek se platí při podání, není-li zaplacen, úkon se neprovede
4 vydání rozhodnutí o schválení odpovědného zástupce pro koncesovanou živnost 500 poplatek se platí při podání, není-li zaplacen, úkon se neprovede
5 Vydání výpisu z živnostenského rejstříku po provedení oznámení změny 100 poplatek se platí při podání, není-li zaplacen, úkon se neprovede
6 vydání úplného nebo částečného výpisu z živnostenského rejstříku na žádost za každou i započatou stránku 20  
7 nahlédnutí do živnostenského rejstříku 20  
8 vydání sdělení o tom, že hledaný údaj není v živnostenském rejstříku 15  

Poznámka:
Je-li současně učiněno více úkonů podléhajících poplatku, vybere správní úřad jen jeden poplatek ve výši odpovídající nejvyšší sazbě.
zpracovala: Ing. Jarmila Weczerková

Mimosoudní řešení spotřebitelských sporů - od 1. 4. 2008 mají spotřebitelé, příp. podnikatelé možnost využít nového způsobu řešení svých právních sporů mimosoudní cestou

Do 31. 3. 2008 mohli spotřebitelé, kteří nebyli spokojeni, např. s vyřízením reklamace, řešit tento spor pouze prostřednictvím časově a finančně náročného soudního řízení. Nový systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů nabízí možnost domoci se práv jednodušší cestou.

Systém mimosoudního řešení spotřebitelských sporů je založen na dobrovolné participaci obou stran, tj. podnikatele a spotřebitele. Tento systém zahrnuje vyřešení sporu v následujících krocích:

  1. Spotřebitel nebo podnikatel se obrátí na kontaktní místo Hospodářské komory ČR nebo spotřebitelských organizací (poštou, osobně nebo elektronicky). K tomuto účelu slouží formulář, v němž bude možno popsat stížnost s doprovodnou informací, zda pro vyřešení sporu poškozená strana preferuje mediaci nebo rovnou arbitráž. Pracovník kontaktního místa doručí stížnost druhé straně a poskytne jí 15 dnů na vyjádření.

  2. Mediace – v případě, že se obě strany dohodnou na řešení sporu prostřednictvím tzv. mediace, určí si nezávislého mediátora, který se bude snažit dovést obě strany k dohodě. Mediační dohoda bude sepsána do závazné smlouvy, která bude projevovat vůli obou stran a bude právně nevymahatelná.

  3. Rozhodčí řízení - v případě neúspěšné mediace může kterákoliv strana požádat o rozhodčí řízení. Rozhodčí řízení probíhá za souhlasu obou stran v souladu se zákonem č. 216/2004 Sb., o rozhodčím řízení, a bude se konat u Rozhodčího soudu. Výsledkem řízení bude nález rozhodce, který bude po uplynutí lhůty k plnění soudně vykonatelný (rychlá vymahatelnost práva). Rozhodčí řízení bude zpoplatněno částkou 800 Kč.

Podrobnější informace (včetně seznamu kontaktních míst) k mimosoudnímu řešení spotřebitelských sporů naleznete na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

8. 4. 2008
Ing. Hana Juchová

Změna zákona o ochraně spotřebitele a zákona o regulaci reklamy – vábivá reklama

Dne 12. 2. 2008 nabyl účinnosti zákon č. 36/2008 Sb., zákon, kterým se mění zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o ochraně spotřebitele"), kterým byl rovněž novelizován zákon č. 40/1995 Sb., o regulaci reklamy a o změně a doplnění zákona č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon o regulaci reklamy") a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Novela zákona na ochranu spotřebitele

Cílem novely zákona o ochraně spotřebitele bylo zavést do českého právního řádu obecný zákaz nekalých obchodních praktik, které ve svém důsledku postihují spotřebitele, a to jednak klamavých obchodních praktik, jednak agresivních obchodních praktik. Za klamavou obchodní praktiku zákon považuje vše, co uvádí spotřebitele v omyl, a tak mu brání, aby uskutečnil obchod na základě relevantních informací. Agresivní je pak taková praktika, která výrazně zhoršuje svobodnou volbu nebo chování spotřebitele. Taxativní výčet nekalých obchodních praktik je specifikován přílohami zákona na ochranu spotřebitele.

Novela zákona o regulaci reklamy (níže jsou uvedeny zásadní změny zákona)

Citovanou novelou byl nahrazen dosavadní zákaz klamavé reklamy, zákazem reklamy, která je nekalou obchodní praktikou. Při posuzování, zda je reklama nekalou obchodní praktikou se postupuje podle zákona na ochranu spotřebitele

Součástí novely zákona o regulaci reklamy bylo rovněž zrušení ust. § 2b citovaného zákona. Tímto ustanovením se zakazovala reklama uvádějící zvláštní nabídku zboží v případech, kdy prodávajícímu jako zpracovateli nebo zadavateli reklamy je známo, nebo může předpokládat, že není nebo nebude schopen zajistit nabízené zboží v množství, které odpovídá očekávané poptávce. Zrušené ust. § 2b zákona o regulaci reklamy (ve znění účinném do 11. 2. 2008), je od 12. 2. 2008 věcně nahrazeno klamavou obchodní praktikou (viz Příloha č. 1 písm. d) zákona o ochraně spotřebitele) jako tzv. vábivá reklama.

Lhůta pro uchovávání reklamy (kopie ukázky) jejím zadavatelem, byla novelou prodloužena z 12 měsíců na tři roky. Tato lhůta se počítá ode dne, kdy byla reklama naposledy šířena.

Právní předpisy:
Aktuální znění zákona o regulaci reklamy
Aktuální znění zákona o ochraně spotřebitele

8. 4. 2008
Ing. Hana Juchová

Informace o možnostech podnikání ve státech Evropské unie

Vzhledem k opakovaným žádostem podnikatelů o poskytnutí informací k možnosti podnikání v některém členské zemi Evropské unie si dovolujeme upozornit, že nezbytné informace o podnikání v jednotlivých zemích EU jsou dostupné zejména:

  • na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz, pod odkazem "EU a Vnitřní trh" a následnými odkazy: "Vnitřní trh EU - základní principy", "Efektivnější pomoc podnikatelům a občanům" a "Podnikatel v EU".
  • na portále služeb sítě Enterprise Europe Network: www.een.cz, pod odkazy "Podnikání v EU" a "Vaše Evropa - Podniky"

Mnoho zajímavých informací může podnikatelům poskytnout rovněž adresa: www.businessinfo.cz .

Náplní činnosti sítě Enterprise Europe Network (EEN) je zejména obecné poradenství s podnikáním v jiných členských státech zemí Evropské unie. Zároveň zajišťuje služby pro zvýšení konkurenceschopnosti podniků (informace o vnitřním trhu, legislativě, financích, spolupráci, mezinárodních vazbách a službách, zprostředkování kontaktů), zajišťuje informace z oblastí inovací, transfer technologií a znalostí (informace o inovačních aktivitách, nových technologiích, relevantní legislativě, podpůrných programech), podporuje účast malých a středních podniků v rámcových programech EU pro výzkum (podává informace o výzvách, poskytuje pomoc při identifikaci témat a vyhledávání partnerů, poskytuje projektové poradenství). Činnost sítě EEN byla v České republice svěřena Centru pro regionální rozvoj ČR CRR ČR).

V České republice plní funkci informačních center pro podnikatele zejména tzv. "Jednotná kontaktní místa" (JKM), která byla zřízena na obecních živnostenských úřadech krajských měst a na Magistrátu hlavního města Praha. Pro Moravskoslezský kraj bylo jednotné kontaktní místo zřízeno při Obecním živnostenském úřadě Magistrátu města Ostrava, Prokešovo náměstí 8, 729 30 Ostrava, tel.: 844 121 314, e-mail: zu@ostrava.cz.

Jednotná kontaktní místa poskytují obecné informace o požadavcích týkajících se získání oprávnění k poskytování služby v jiných členských státech EU i obecné informace týkajících se ochrany spotřebitele ve státech EU.

Posláním jednotných kontaktních míst je rovněž usnadnění celého procesu vstupu do podnikání v ČR. Jednotná kontaktní místa jednak poskytují škálu informací týkajících se vstupu do podnikání a jednak předávají podání kompetentním orgánům, které jsou oprávněny o nich rozhodovat, nicméně sama nemají pravomoc rozhodovat o jejich úplnosti nebo věcné správnosti.

Jejich věcná působnost je zákonem rozšířena z režimu živností i o další režimy podnikání.

Úpravy provedl ke dni 15. 6. 2010 Petr Jakobi

"SOLVIT centra" - efektivní řešení problémů na vnitřním trhu EU

Dnem vstupu do Evropské unie se ČR rovněž zapojila do systému SOLVIT, který může pomoci podnikatelům a občanům z členských států, pokud orgán jiného členského státu nesprávně aplikuje právo ES a tím podnikatele nebo občana poškozuje.

I když mechanismy vnitřního trhu ES fungují v zásadě dobře, mohou podnikatelé nebo občané narazit na určité problémy, pokud orgán jiného členského státu nesprávně aplikuje pravidla vnitřního trhu ES.

Systém SOLVIT tvoří síť tzv. "SOLVIT center" spojených navzájem pomocí speciální internetové databáze. V každém členském státě EU a rovněž v Norsku, Lichtenštejnsku a na Islandu existuje jedno takové centrum.

Smyslem této sítě je tedy pomoci řešit co nejefektivněji problémy vznikající nesprávnou aplikací pravidel na vnitřním trhu ES orgány členských států. Jedná se o nástroj, který svou neformálností a rychlostí nabízí občanům a podnikatelům z členských států alternativu ke zdlouhavému a mnohdy nákladnému soudnímu řízení anebo ke stížnosti u Evropské komise. Za využití systému SOLVIT neplatí občané nebo podnikatelé žádné poplatky. Dalšími výhodami jsou transparentnost postupů v systému SOLVIT a přitom zachování naprosté diskrétnosti, pokud jde o citlivé obchodní i osobní údaje poskytnuté žadatelem.

Kdy Vám SOLVIT nemůže pomoci:

  • pokud ve věci bylo zahájeno soudní řízení,
  • pokud je podle práva členského státu, ve kterém problém vzniknul, nezbytné k uplatnění Vašich práv dodržet určité procesní lhůty - využitím systému SOLVIT jako neformálního prostředku totiž nedochází k zastavení běhu procesních lhůt,
  • pokud se jedná o problém mezi dvěma podnikateli nebo mezi podnikatelem a spotřebitelem - prostřednictvím sítě SOLVIT lze řešit pouze pochybení státních orgánů při aplikaci práva ES.

Na české SOLVIT centrum se můžete obracet telefonicky, faxem, e-mailem, poštou nebo jej můžete osobně navštívit. Bližší informace naleznete na webových stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu www.mpo.cz, pod odkazem "EU a Vnitřní trh".

Kontakty:

Ministerstvo průmyslu a obchodu
SOLVIT centrum pro Českou republiku
Poštovní adresa: Na Františku 32, 110 15 Praha 1,
Pracoviště: Politických vězňů 20, 112 49 Praha 1 (styk s veřejností od 8:00 do 16:00 hodin)
Tel.: 224 221 701
Fax: 224 063 079
E-mail: solvit@mpo.cz

Úpravy provedl ke dni 15. 6. 2010 Petr Jakobi

Co je to živnost a kdy hovoříme o živnostenském podnikání

Dle ustanovení § 2 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, živností je soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Takto definované vymezení živnosti je téměř shodné s definicí pojmu podnikání, která je uvedena v § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Obchodní zákoník však definuje, na rozdíl od živnostenského zákona, "podnikání", jako obecný pojem bez ohledu na to, jakým zvláštním zákonem se konkrétní podnikatelská činnost řídí. Je totiž třeba mít na paměti, že ne každá podnikatelská činnost je provozována v režimu živnostenského zákona. Tak například činnost advokátů se řídí zákonem č. 85/1996 Sb., o advokacii, činnost notářů zákonem č. 358/1992 Sb., o notářích, činnost bank zákonem č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů atd. Výčet veškerých činností, které nejsou vykonávány v režimu živnostenského zákona je uveden v § 3 tohoto zákona.

Definice živnosti uvedená v ustanovení § 2 živnostenského zákona obsahuje pojmové znaky, které musí být splněny současně, aby bylo možno určitou činnost označit jako "živnost".

Těmito znaky jsou:
- soustavnost
- samostatnost
- provozování činnosti pod vlastním jménem
- na vlastní odpovědnost
- účel směřující k dosažení zisku
- činnost provozovaná za podmínek stanovených živnostenským zákonem.

Soustavnost je neurčitým pojmem, který získává na určitosti až na základě okolností konkrétního případu. Obecně je pro soustavnost charakteristická určitá trvalost činnosti, třebaže je vykonávána sezónně, nebo opakovaně při určitých příležitostech, byť nepravidelných. Příkladem může být každoroční prodej vánočních stromků nebo velikonočních pomlázek. Z hlediska podnikatele lze soustavnou činnost spatřovat především ve vlastním rozhodnutí tuto činnost vykonávat.

Samostatnost provádění určité činnosti lze spatřovat v tom, že podnikatel není při své podnikatelské činnosti žádnou jinou osobou řízen, provádí svoji činnost nezávisle na jiných podnikatelích a sám rozhoduje o tom, se kterým potenciálním obchodním partnerem vstoupí do obchodně závazkových vztahů. Samostatným podnikatelem rovněž nemohou být profese, jako např. prodavačka, řidič, ale i kuchař, číšník atp., tzn. osoby, které nerozhodují o svém místě a době výkonu činnosti. Z uvedeného je tedy zřejmé, že nelze být zaměstnancem na živnostenský list. Živnostenský list opravňuje jeho majitele k výkonu podnikání, nikoliv k zaměstnání.

Požadavkem provozování živnosti vlastním jménem se má na mysli provozování živnosti pod svým jménem a příjmením, firmou nebo obchodním názvem ve smyslu ustanovení § 8 až 10 obchodního zákoníku. Z těchto ustanovení je především zřejmé, že pod firmou nemůže živnost vykonávat fyzická osoba, která není zapsána v obchodním rejstříku. Takový podnikatel činí právní úkony pod svým jménem a příjmením. Za svým jménem a příjmením může užívat odlišující dodatek nebo další označení za předpokladu, že nepůsobí klamavě a jeho užívání je v souladu s právními předpisy i dobrými mravy hospodářské soutěže.

Požadavek provozování živnosti na vlastní odpovědnost vyjadřuje podnikatelské riziko - riziko podnikatelského rozhodování. Podnikatel odpovídá za své závazky celým svým majetkem.

Předposledním pojmovým znakem živnosti je účel celého podnikání, a tím je zisk. Dá se říci, že zisk je motorem podnikání obecně. Jestliže činnost není provozována za účelem zisku, nejedná se o podnikatelskou činnost vůbec. Při posuzování této otázky není rozhodující, zda bylo zisku skutečně dosaženo, ale původní úmysl podnikatele zisku dosáhnout.

Aby určitá činnost naplnila pojmové znaky živnosti, musí jít dále o takovou činnost, která není vyloučena z režimu živnostenského zákona (viz ust. §§ 3 a 4 tohoto zákona). Teprve za splnění i této poslední podmínky lze konstatovat (za předpokladu splnění i podmínek předcházejících), že se jedná o živnostenské podnikání.

V Ostravě dne 28. února 2006
Zpracoval: Petr Jakobi

Informace o nařízení ES o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele

Dne 29. 12. 2006 vstoupilo v platnost Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2006/2004 o spolupráci mezi vnitrostátními orgány příslušnými pro vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitele (nařízení o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele).

Jeho cílem je ochrana kolektivních zájmů spotřebitelů před těmi, kteří porušují zájmy spotřebitelů v rámci EU v přeshraničních případech. Pro tento účel nařízení stanovuje systém spolupráce orgánů veřejné moci příslušných k vymáhání dodržování zákonů na ochranu zájmů spotřebitelů. Mezi tyto zákony patří mimo jiné i směrnice 84/450/EHS o klamavé reklamě a směrnice 97/55/ES týkající se srovnávací reklamy. Vzhledem k tomu, že mezi dozorové orgány pro tuto oblasti patří i krajský živnostenský úřad, je možné směřovat podněty o porušování právních předpisů v souvislosti s ochranou společných zájmů spotřebitelů týkající se klamavé a srovnávací reklamy na:
Krajský úřad Moravskoslezského kraje
Odbor vnitra a krajský živnostenský úřad
28. října 117
702 18 Ostrava

Elektronická podatelna: posta@kr-moravskoslezsky.cz

Kontaktní osoby:
Ing. Jarmila Weczerková, e-mail: jarmila.weczerkova@kr-moravskoslezsky.cz, tel. 595 622 620
Ing. Hana Juchová, e-mail: hana.juchova@kr-moravskoslezsky.cz, tel. 595 622 491

Odkazy na úplná znění zmíněných předpisů:
Nařízení č. 2006/2004 o spolupráci v oblasti ochrany spotřebitele
Směrnice 84/450/EHS - klamavá reklama
Směrnice 97/55/ES - srovnávací reklama

Odkaz na Evropské spotřebitelské centrum (ESC)

"Průvodce vybranými oblastmi podnikání po vstupu České republiky do EU"

- ke stažení ve formátu PDF

informační brožůra pro podnikatele, jejímž autorem je EUROFFICE PRAHA-BRUSEL, a.s. a vydavatelem Ministerstvo zahraničních věcí ČR, odbor komunikační strategie.

Integrace cizinců

Projekt Ministerstva průmyslu a obchodu v oblasti integrace cizinců

Na základě usnesení vlády č. 259 ze dne 17. března 2008 ke Koncepci integrace cizinců v roce 2008, byl Ministerstvem průmyslu a obchodu zpracován projekt v oblasti integrace cizinců. Jedná se o "Informační materiál pro zahraniční fyzické osoby podnikající podle živnostenského zákona na území České republiky".

Informační materiál pro zahraniční fyzické osoby je rozdělen do dvou základních částí:

I. část projektu je věnována podmínkám živnostenského podnikání a obsahuje následující oddíly a přílohu:

  1. obecný úvod, ve kterém je informace o právu každého podnikat a provozovat jinou hospodářskou činnost zakotveném v čl. 26 Listiny základních práv a svobod, dále se zabývá zákonem č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, jako základním veřejnoprávním předpisem pro převážnou většinu podnikatelských aktivit právnických i fyzických osob, vymezením živnosti, dělením živností, ohlášením živnosti (resp. žádostí o koncesi)
  2. druhý oddíl věnující se konkrétně problematice zahraničních fyzických osob, tzn. kdo je považován za zahraniční fyzickou osobu, všeobecným a zvláštním podmínkám provozování živnosti zahraničními fyzickými osobami, příslušnosti živnostenského úřadu k ohlášení živnosti, resp. podání žádosti o koncesi, problematice ověření předkládaných dokladů, vzniku živnostenského oprávnění zahraniční fyzické osoby a prokazování práva provozovat živnost
  3. přílohu, ve které jsou pro bližší informaci uvedeny orientační postupy při ohlášení živnosti, resp. při podání žádosti o koncesi zahraniční fyzickou osobou, která je občanem členského státu Evropské unie, EHP a Švýcarska (příloha č. 1) a zahraniční fyzickou osobou, která není občanem členského státu Evropské unie, EHP a Švýcarska (příloha č. 2).

II. část projektu je věnována soustavě a působnosti živnostenských úřadů, včetně přehledu činností vykonávaných obecními živnostenskými úřady, krajskými živnostenskými úřady, jakož i Ministerstvem průmyslu a obchodu.

Projekt je přeložen do jazyka anglického, ruského, ukrajinského, vietnamského a německého.

Informační materiál pro zahraniční fyzické osoby

Jednotná kontaktní místa

Na konci roku 2009 nabyl účinnosti zákon o volném pohybu služeb. Česká republika tak dovršila proces implementace Evropské směrnice o službách na vnitřním trhu do svého právního řádu. Cílem bylo zajistit zjednodušení vstupu do podnikání v oblasti poskytování služeb, a to prostřednictvím Jednotných kontaktních míst (JKM). Za službu je považováno podnikání, a to nejen podle živnostenského zákona. JKM plní dvě hlavní funkce. Poskytnout maximum informací potřebných k tomu, aby klient mohl podnikat, a to i v jiných členských státech Evropské unie, a dále zprostředkovat klientovi informace a kontakt na příslušný úřad, který se zabývá povolováním konkrétní činnosti.

Vedle těchto dvou hlavních funkcí také poskytuje informace o opravných prostředcích a řešení sporů a poskytuje informace o ochraně spotřebitele v jiných členských státech EU. Zde se jedná o obecné informace s možností poskytnutí kontaktních údajů osob, které mohou dále prakticky pomoci.

Kontaktní místa v současné době vznikají po celém území Evropské unie. V české republice je jich celkem patnáct. Jedno takovéto JKM mají k dispozici také podnikatelé v Moravskoslezském kraji. Ze zákona bylo zřízeno na živnostenském úřadě Magistrátu města Ostravy (tel. 844 12 13 14, e-mail zu@ostrava.cz).

Přestože JKM na živnostenském úřadě Magistrátu města Ostravy funguje krátce, lze konstatovat, že o služby tohoto charakteru projevují klienti poměrně velký zájem. Z dosavadního fungování je již patrná oblast nejčastějších dotazů. Týká se především možnosti přeshraničního poskytování služeb. Podnikatelé tak zvažují možnost nabízet své služby v okolních členských státech EU, a to jak formou usazení, tak dočasného poskytování služeb. Na JKM pak hledají odpovědi na to, jak je konkrétní činnost upravena v jiné zemi EU a jaké jsou podmínky pro její provozování.

Vzhledem k šíři poskytovaných informací není JKM vždy schopno poskytnout informace na počkání, obzvláště pokud se týká zahraničí. Snahou však je poskytnout kvalitní informace v co nejkratším čase.