Jste zde: Veřejná správa Územní plánování Krajem pořizovaná územně plánovací dokumentace zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

Moravskoslezský kraj
28. října 117, 702 18 Ostrava

Opatření obecné povahy

Zastupitelstvo Moravskoslezského kraje jako příslušný správní orgán ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2 písm. a) zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "stavební zákon"), za použití ustanovení § 36 odst. 4 stavebního zákona, v souladu s ustanovení §§ 171 až 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, a dále v souladu s ustanovením § 6 a § 23 a Přílohy č. 4 a Přílohy č. 5 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti

vydává

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje

I.

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje, vydané tímto opatřením obecné povahy, platí pro celé území Moravskoslezského kraje.

Textová část Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (výrok) obsahuje tyto části:

Textová část Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako jeho příloha č. 1.

Grafická část Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (výrok) obsahuje tyto výkresy:

Grafická část Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako jeho příloha č. 2.

II.

Ve smyslu ustanovení § 187 odst. 2 stavebního zákona nabytím účinnosti tohoto opatření obecné povahy, tj. Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje (dále jen "ZÚR MSK"), pozbývají platnosti tyto územní plány velkých územních celků schválené pro území Moravskoslezského kraje:

  1. Územní plán velkého územního celku Jeseníky schválený Usnesením vlády České republiky č. 613 na zasedání vlády dne 2. listopadu 1994, jehož závazná část byla vyhlášena Nařízením vlády České republiky ze dne 2. listopadu 1994 publikovaným ve Sbírce zákonů č. 233/1994;
  2. Změna č. 1 Územního plánu velkého územního celku Jeseníky schválená Usnesením vlády České republiky č. 1042 + P na zasedání vlády dne 30. října 2002, jejíž závazná část byla vyhlášena Sdělením Ministerstva pro místní rozvoj č. 490/2002 ze dne 12. listopadu 2002;
  3. Územní plán velkého územního celku Beskydy schválený Usnesením vlády České republiky č. 298 + P na zasedání vlády dne 25. března 2002, jehož závazná část byla vyhlášena sdělením Ministerstva pro místní rozvoj ve Sbírce zákonů č. 143/2002 ze dne 3. dubna 2002;
  4. Změna č. 1 Územního plánu velkého územního celku Beskydy schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1321/1 ze dne 21. prosince 2006, jejíž závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje č. 6/2006 ze dne 21. prosince 2006 (Věstník právních předpisů kraje č. 7 ze dne 27. prosince 2006);
  5. Změna č. 2 Územního plánu velkého územního celku Beskydy schválená usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 13/1144/1 ze dne 21. září 2006, jejíž závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje č. 2/2006 ze dne 21. září 2006 (Věstník právních předpisů kraje č. 4 ze dne 13. října 2006);
  6. Územní plán velkého územního celku okresu Opava schválený usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 14/385/1 dne 6. února 2003, jehož závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje ze dne 6. února 2003 (Věstník právních předpisů kraje č. 1 ze dne 28. února 2003 a Věstník právních předpisů kraje č. 2 ze dne 14. března 2003);
  7. Územní plán velkého územního celku Ostrava-Karviná schválený usnesením Zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 15/1322/1 ze dne 21. prosince 2006, jehož závazná část byla vyhlášena Obecně závaznou vyhláškou Moravskoslezského kraje č. 5/2006 ze dne 21. prosince 2006 (Věstník právních předpisů kraje č. 7 ze dne 27. prosince 2006).

Odůvodnění:

I.

Povinnost pořízení zásad územního rozvoje krajským úřadem a jejich vydání zastupitelstvem kraje je dána ustanovením § 187 odst. 3 stavebního zákona.

Odůvodnění ZÚR MSK obsahuje část zpracovanou projektantem ve smyslu Přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti (dále jen "vyhlášky"), její text je jako nedílná součást odůvodnění opatření obecné povahy obsažen v příloze č. 3 tohoto opatření obecné povahy a grafická část v příloze č. 4 tohoto opatření obecné povahy (obsah těchto příloh je uveden v článku II.).

Odůvodnění dále zahrnuje informaci o postupu pořízení (článek III.), výsledek přezkoumání podle ustanovení § 40 odst. 1 stavebního zákona (článek IV.), vyhodnocení souladu návrhu zásad územního rozvoje s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů (článek V.). Součástí odůvodnění je dále přehled uplatněných stanovisek a připomínek dotčených orgánů a sousedních krajů a způsob jejich vyhodnocení včetně informace o výsledku navazujících jednání s některými orgány je obsažen ve Vypořádání stanovisek a připomínek dotčených orgánů a sousedních krajů k návrhu ZÚR MSK dle ustanovení § 37 stavebního zákona, které je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č. 7 (formát PDF; velikost 367 kB) a ve Vypořádání stanovisek a připomínek dotčených orgánů uplatněných k návrhu ZÚR MSK při opakovaném projednání dle ustanovení § 39 odst.5 stavebního zákona, které je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č. 7a (formát PDF; velikost 160 kB).

Nedílnou součástí odůvodnění je také Vyhodnocení vlivů Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje na udržitelný rozvoj území (dále jen "Vyhodnocení vlivů"), a to textová část Vyhodnocení vlivů jako příloha č. 5 tohoto opatření obecné povahy a grafická část Vyhodnocení vlivů jako příloha č. 6 tohoto opatření obecné povahy.

Stanovisko Ministerstva životního prostředí k návrhu ZÚR MSK (SEA stanovisko) je přílohou č. 8 (formát PDF; velikost 502 kB) tohoto opatření obecné povahy. Vyjádření Ministerstva životního prostředí k návrhu ZÚR MSK pro opakované veřejné projednání je pak přílohou č. 8a (formát PDF; velikost 107 kB) tohoto opatření obecné povahy. Sdělení, jak bylo Stanovisko SEA zohledněno, je obsaženo v článku VI.

Hodnocení variantních návrhů na základě porovnání významnosti vlivu záměru na posuzované složky životního prostředí, resp. porovnání přijatelnosti míry vlivu záměru na danou složku životního prostředí a porovnání variant řešení, které bylo zásadním kritériem při rozhodování o výsledné variantě, je zahrnuto ve výše jmenované příloze č. 3 tohoto opatření obecné povahy a také ve Vyhodnocení vlivů v příloze č. 5 a příloze č. 6 tohoto opatření obecné povahy.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů a vyhodnocení splnění podmínek vyplývajících z  vyjádření příslušných orgánů sousedních států a výsledků konzultací s nimi obsahují články VIII. a IX. Jejich vyhodnocení je obsaženo ve Vypořádání stanovisek a připomínek sousedních zemí k návrhu ZÚR MSK dle ustanovení § 37 stavebního zákona, které je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č. 9 (formát PDF; velikost 56 kB).

O výsledcích projednání Vyhodnocení vlivů s příslušnými ministerstvy pojednává článek X. opatření, Vypořádání stanovisek a připomínek uplatněných k Vyhodnocení vlivů dle ustanovení § 37 stavebního zákona je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č. 10 (formát PDF; velikost 150 kB).

Rozhodnutí o námitkách podaných při veřejném projednání je nedílnou součástí odůvodnění tohoto opatření obecné povahy jako jeho příloha č. 11 (formát PDF; velikost 879 kB)příloha č. 12 (formát PDF; velikost 1134 kB). Vyhodnocení připomínek uplatněných při veřejném projednání je nedílnou součástí odůvodnění tohoto opatření obecné povahy jako jeho příloha č. 13 (formát PDF; velikost 342 kB)příloha č. 14 (formát PDF; velikost 360 kB).

II.

Odůvodnění ZÚR MSK, včetně tabulek, zpracované projektantem ve smyslu Přílohy č. 4 vyhlášky je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako jeho příloha č. 3. Obsahuje tyto části:

Tabulky:

Grafická část odůvodnění zpracovaná ve smyslu Přílohy č. 4 vyhlášky je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako jeho příloha č. 4. Obsahuje tyto výkresy:

III.

Postup při pořízení Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje:

Krajským úřadem Moravskoslezského kraje, odborem územního plánování, stavebního řádu a kultury (dále jen "Krajský úřad MSK"), byl v souladu s ustanovením § 187 odst. 4 stavebního zákona na základě průzkumů a rozborů v rozsahu územně analytických podkladů zpracován a projednán návrh zadání ZÚR MSK. Zadání bylo schváleno Zastupitelstvem Moravskoslezského kraje usnesením č. 22/1917 ze dne 21. února 2008, doplnění zadání bylo schváleno usnesením zastupitelstva Moravskoslezského kraje č. 23/2012 ze dne 24. dubna 2008.

Na základě schváleného zadání pořídil Krajský úřad MSK v souladu s ustanovením § 37 odst. 1 stavebního zákona návrh ZÚR MSK, součástí návrhu ZÚR MSK bylo také Vyhodnocení vlivů. Zpracovatelem ZÚR MSK se dle výsledků výběrového řízení stala společnost Atelier T-plan, s. r. o., IČ 26483734, se sídlem Na šachtě 9, č. p. 497, Praha 7, Holešovice, projektantem Ing.arch. Karel Beránek, autorizovaný architekt České komory architektů.

Společné jednání k návrhu ZÚR MSK (včetně Vyhodnocení vlivů) se uskutečnilo v souladu s ustanovením § 37 stavebního zákona dne 30. října 2008 v Ostravě. Místo a doba společného jednání byly dotčeným orgánům, Ministerstvu pro místní rozvoj ČR a sousedním krajům v souladu s ustanovení § 37 odst. 2 stavebního zákona oznámeny jednotlivě nejméně 15 dnů předem. Zároveň byly dotčené  orgány vyzvány k uplatnění stanovisek a sousední kraje k uplatnění připomínek ve lhůtě 30 dní ode dne jednání.

V souladu s ustanovením § 37 odst. 3 stavebního zákona bylo Ministerstvo zahraničních věcí dopisem ze dne 26. listopadu 2008 požádáno o spolupráci ve věci zaslání návrhu ZÚR MSK příslušným orgánům Slovenské republiky s nabídnutím konzultací. Dopis byl současně s návrhem ZÚR MSK zaslán Žilinskému samosprávnému kraji.

Dopisem ze dne 12. ledna. 2009 bylo Ministerstvo zahraničních věcí požádáno o spolupráci ve věci zaslání návrhu ZÚR MSK příslušným orgánům Polské republiky s nabídkou konzultací. Dopis byl současně s překladem ZÚR MSK zaslán na sousedící polská vojvodství, tj. na Opolský Vojvodský úřad a Maršálkovský úřad Vojvodství Opolského a také na Slezský vojvodský úřad a Maršálkovský úřad Vojvodství Slezského.

O konzultace ve smyslu stavebního zákona nebyl projeven zájem, písemná stanoviska k ZÚR MSK zaslal Žilinský samosprávný kraj, Maršálkovský úřad vojvodství Slezského a Maršálek vojvodství Opolského.

K projednání Vyhodnocení vlivů s příslušnými ministerstvy (Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo zemědělství, Ministerstvo dopravy, Ministerstvo kultury, Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo pro místní rozvoj) bylo v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 stavebního zákona svoláno samostatné jednání spojené s výkladem. Toto jednání se uskutečnilo dne 23. října 2008 v Praze.

Návrh ZÚR MSK byl v souladu s ustanovením § 38 stavebního zákona posouzen Ministerstvem pro místní rozvoj. Stanovisko k návrhu ZÚR MSK bylo vydáno dopisem čj. 19965/09-81/903 ze dne 12. července 2009 s konstatováním, že: návrh ZÚR MSK naplňuje požadavky na zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vazby a mezinárodní závazky v úrovni ZÚR ve smyslu cílů a úkolů územního plánování podle stavebního zákona. Musí vycházet z podkladů, které jsou v současné době platné a tím pro zpracování ZÚR závazné. V souvislosti s tímto závěrem návrh ZÚR MSK vychází z Politiky územního rozvoje ČR 2008 (dále jen "PÚR ČR 2008").

Návrh ZÚR MSK byl projednán v souladu s ustanovením § 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona a §§ 171 - 174 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen "správní řád"). Veřejné jednání k návrhu ZÚR MSK se uskutečnilo dne 26. 10. 2009. Námitky proti návrhu ZÚR MSK mohly podat nejpozději na veřejném jednání pouze obce v řešeném území, obce sousedící s tímto územím a zástupce veřejnosti ve smyslu ustanovení § 23 stavebního zákona. Připomínky mohl nejpozději na veřejném jednání uplatnit každý. Na závěr veřejného jednání uplatnily přítomné dotčené orgány svá stanoviska k uplatněným připomínkám a námitkám. V rámci veřejného projednání ZÚR MSK bylo posouzeno a vyhodnoceno celkem 38 námitek a 35 připomínek (z nich 2 námitky a 2 připomínky byly uplatněny po zákonem stanovené lhůtě).

Krajský úřad MSK pak v souladu s ustanovením § 39 odst. 4 stavebního zákona vyhodnotil výsledky projednání návrhu ZÚR MSK a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vypořádání připomínek. Z výsledků projednání vyplynula úprava návrhu ZÚR MSK ve smyslu ustanovení § 39 odst. 5 stavebního zákona. Návrh vyhodnocení námitek a návrh vypořádání připomínek spolu s požadavky na úpravu návrhu ZÚR MSK po veřejném projednání byl dne 17. 2. 2010 předložen Zastupitelstvu Moravskoslezského kraje, které předložené materiály pod číslem usnesení 10/933 vzalo na vědomí.

V souladu s již uvedeným ustanovením § 39 odst. 5 stavebního zákona byl návrh ZÚR MSK (upravený podle výsledků veřejného projednání) opětovně posouzen Ministerstvem pro místní rozvoj. Jeho stanovisko k návrhu ZÚR MSK bylo vydáno dopisem čj. 10597/10-81/282 ze dne 6. 4. 2010 s konstatováním, že: návrh ZÚR MSK respektuje a vychází z PÚR ČR 2008 a naplňuje požadavky na zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vazby a mezinárodní závazky v úrovni ZÚR ve smyslu cílů a úkolů územního plánování podle stavebního zákona.

Následně se uskutečnilo opakované veřejné projednání návrhu ZÚR MSK v souladu s ustanovením § 39 odst. 5 stavebního zákona. Vlastní opakované veřejné jednání k návrhu ZÚR MSK se uskutečnilo dne 30. 6. 2010. Námitky proti návrhu ZÚR MSK opět mohly podat nejpozději na opakovaném veřejném jednání pouze obce v řešeném území, obce sousedící s tímto územím a zástupce veřejnosti ve smyslu ustanovení § 23 stavebního zákona. Připomínky mohl nejpozději na opakovaném veřejném jednání uplatnit každý. K opakovanému veřejnému projednání také uplatnily svá stanoviska některé dotčené orgány. Na závěr veřejného jednání uplatnily přítomné dotčené orgány svá stanoviska také k uplatněným připomínkám a námitkám. V rámci veřejného projednání ZÚR MSK bylo posouzeno a vyhodnoceno celkem 27 námitek a 15 připomínek (jedna z připomínek byla uplatněna po zákonem stanovené lhůtě).

Krajský úřad MSK pak v souladu s ustanovením § 39 odst. 4 stavebního zákona vyhodnotil výsledky opakovaného projednání návrhu ZÚR MSK a zpracoval návrh rozhodnutí o námitkách a návrh vypořádání připomínek z tohoto opakovaného veřejného projednání. Poté podle ustanovení § 41 odst. 2 stavebního zákona připravil návrh na vydání ZÚR MSK formou opatření obecné povahy, na základě kterého jsou ZÚR MSK vydávány.

IV.

Výsledek přezkoumání podle ustanovení § 40 odst. 1 stavebního zákona:

a) soulad návrhu zásad územního rozvoje s politikou územního rozvoje

ZÚR MSK vycházejí z PÚR ČR 2008, schválené Usnesením vlády ČR č. 929 ze dne 20. července 2009. Návrhem ZÚR MSK jsou s ohledem na specifické územní podmínky a problematiku územního rozvoje kraje z PÚR ČR 2008 převzaty a v územních podmínkách Moravskoslezského kraje zpřesněny republikové priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Upřesněno je dále vymezení rozvojové oblasti republikového významu: oblast OB2 - Ostrava, rozvojových os republikového významu: osy OS10 (Katowice-) hranice Polsko/ČR/-Ostrava-Lipník nad Bečvou- Olomouc-Brno-Břeclav-hranice ČR/Slovensko (-Bratislava), osy OS13 Ostrava-Třinec-hranice ČR/Slovensko (- Čadca)) a specifických oblastí republikového významu: oblast SOB2 Beskydy, oblast SOB3 Jeseníky-Králický Sněžník a oblast SOB4 Karvinsko. ZÚR MSK dále vymezují specifickou oblast nadmístního významu SOB N2 Budišovsko - Vítkovsko, rozvojovou oblast nadmístního významu OB N1 Podbeskydí a rozvojovou osu nadmístního významu OS N1 (Ostrava -) Opava - Krnov.

ZÚR MSK pak v souladu s PÚR ČR 2008 vymezují, resp. přebírají z územních plánů velkých územních celků bez věcné změny, tyto koridory a plochy dopravy: S2 - koridor kapacitní silnice (R48) Palačov-Lešná-Valašské Meziříčí-Vsetín-Pozděchov (R49), S6 - koridor kapacitní silnice Bohumín-Havířov-Třanovice-Mosty u J-hranice ČR/SR (-Žilina), koridory železniční dopravy VR1 Brno-Ostrava-hranice ČR/Polsko (-Katowice) a C-E-40b Ostrava - Mosty u J. - hranice ČR (-Žilina), a definují požadavek na vymezení veřejného logistického centra (VLC).

V oblasti technické infrastruktury pak ZÚR MSK v souladu s PÚR ČR 2008 vymezují, resp. přebírají z územních plánů VÚC bez věcné změny, tyto koridory a plochy: E3 - koridor pro zdvojení vedení V403 Prosenice-Nošovice, E4a - plocha pro rozšíření včetně vyvedení elektrického a tepelného výkonu elektrárny Dětmarovice, E4b - územní rezervu pro VEZ Blahutovice včetně koridoru pro vyvedení elektrického výkonu, E6 - vedení přenosové soustavy 400 kV V458 Krasíkov-Horní Životice, E11 - plocha pro novou elektrickou transformační stanici 400/110/22kV Kletné včetně jejího zapojení do přenosové soustavy ČR, P3 - koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 700 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z okolí obce Děhylov k obci Hať na hranici ČR-Polsko, P6 - koridor pro propojovací plynovod VVTL DN 500 PN 63 v Moravskoslezském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku plynu v obci Třanovice k obci Chotěbuz (Český Těšín) na hranici ČR-Polsko, P7 - plochu pro rozšíření uskladňovacích kapacit podzemních zásobníků plynu Třanovice s využitím ložiska Staré Pole, P9 - koridor pro zdvojení VVTL plynovodu DN 700 PN63 v trase z okolí obce Hrušky v Jihomoravském kraji k obci Libhošť v MS kraji včetně výstavby nové kompresorové stanice u obce Libhošť a navazujícího zdvojení trasy VVTL plynovodu DN 700 PN63 v Moravskoslezském kraji v trase z okolí obce Libhošť (Příbor) k obci Děhylov, a DV3- koridor pro prodloužení produktovodu v nové trase Loukov - Sedlnice.

ZÚR MSK také přebírají z ÚPN VÚC v souladu s PÚR ČR 2008 plochy morfologicky, geologicky a hydrologicky vhodné pro akumulaci povrchových vod (LAPV) pro řešení dopadů klimatické změny, především snížení nepříznivých účinků povodní a sucha v dlouhodobém horizontu a rovněž zohledňují požadavky na koordinaci ploch a koridorů vhodných pro provozně samostatné soubory staveb a zařízení vodovodů a kanalizací pro veřejnou potřebu (VKVP).

Podrobnější popis je obsažen v textové části odůvodnění ZÚR MSK zpracované projektantem v kapitole A. Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších vztahů (viz příloha č. 3 opatření obecné povahy).

Soulad ZÚR MSK s PÚR ČR 2008 byl posouzen Ministerstvem pro místní rozvoj podle § 38 a § 39 odst. 5 stavebního zákona s kladným výsledkem (viz výše).

S ohledem na uvedené lze tedy konstatovat, že Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje jsou v souladu s platnou PÚR ČR 2008.

b) soulad návrhu zásad územního rozvoje s cíli a úkoly územního plánování

Cíle a úkoly územního plánování jsou v obecné rovině definovány stavebním zákonem v §§ 18 a 19. Základní úkoly územního plánování v souladu s ustanovením § 31 stavebního zákona určuje také politika územního rozvoje.

ZÚR MSK stanovují priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území (kapitola A. ZÚR MSK). Přitom vycházejí z rozboru udržitelného rozvoje území, zpracovaného v rámci průzkumů a rozborů v rozsahu územně analytických podkladů, z priorit formulovaných ostatními koncepčními dokumenty kraje, a z PÚR ČR 2008. Tyto priority jsou v ZÚR MSK dále konkretizovány formou požadavků na využití území resp. úkolů pro územní plánování v rámci rozvojových oblastí, rozvojových os a specifických oblastí a v podmínkách pro upřesnění vymezení koridorů a ploch nadmístního významu. Priority územního plánování kraje usměrňují a koordinují rozvoj území při respektování širších vztahů a souvislostí, stanovují podmínky a požadavky na využívání území a definují požadavky pro změny způsobu jeho využití s ohledem na ochranu veřejných zájmů, hospodárné využívání zastavěného území a ochranu krajiny a nezastavěného území, stanovují podmínky pro umisťování nadmístní veřejné infrastruktury, vymezují zásady pro rozvoj sídelní struktury (kapitoly B, C a D ZÚR MSK).

ZÚR MSK také podrobně řeší ochranu přírodních hodnot (včetně zvláště chráněných území) v podmínkách koncepce ochrany přírodních hodnot území (kapitoly E a F ZÚR MSK , zejména čl. 73, 74). Navržené zásady a úkoly pro upřesnění podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území jsou pak promítnuty do požadavků pro rozhodování o změnách v území.

Dále ZÚR MSK určují podmínky a požadavky na řešení a vzájemnou koordinaci pro upřesňování ploch a koridorů republikového a nadmístního významu, včetně řešení v ÚPD obcí.

ZÚR MSK tedy naplňují požadavky na zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vazby a mezinárodní závazky ve smyslu cílů a úkolů územního plánování podle stavebního zákona, čímž vytvářejí předpoklady pro vyvážený vztah podmínek pro příznivé životní prostředí, hospodářský rozvoj a pro soudržnost společenství obyvatel území a pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel i předpokládaným ohrožením podmínek života generací budoucích.

c) soulad návrhu zásad územního rozvoje s požadavky stavebního zákona a jeho prováděcích právních předpisů

Při pořizování ZÚR MSK bylo postupováno podle ustanovení § 36 až 40 stavebního zákona, za použití jeho příslušných přechodných ustanovení. Podrobně je postup pořízení ZÚR MSK popsán v předchozím čl. III tohoto odůvodnění. Obsahová struktura ZÚR MSK splňuje požadavky na obsah zásad územního rozvoje tak, jak jsou stanoveny stavebním zákonem a vyhláškou. Do odůvodnění ZÚR MSK jsou zapracovány také části textu dle požadavků správního řádu.

V.

Soulad návrhu zásad územního rozvoje s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů

Návrh ZÚR MSK je zpracován v souladu s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky příslušných dotčených orgánů, v jejichž působnosti je ochrana zájmů z těchto předpisů vyplývajících.

V návaznosti na společné jednání k návrhu ZÚR MSK (včetně Vyhodnocení vlivů), které se uskutečnilo v souladu s ustanovením § 37 stavebního zákona, byla dotčenými orgány a sousedními kraji uplatněna stanoviska a připomínky. Přehled uplatněných stanovisek a připomínek a způsob jejich vyhodnocení včetně informace o výsledku případných navazujících jednání s některými orgány je obsažen ve Vypořádání stanovisek a připomínek dotčených orgánů a sousedních krajů uplatněných k návrhu ZÚR MSK dle ustanovení § 37 stavebního zákona, které je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č. 7.

Některé dotčené orgány uplatnily svá stanoviska i v rámci opakovaného veřejného projednání. Jejich vypořádání je zpracováno ve Vypořádání stanovisek a připomínek dotčených orgánů a sousedních krajů uplatněných k návrhu ZÚR MSK dle ustanovení § 39 odst.5 stavebního zákona, které je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č. 7a.

VI.

Stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno

Ministerstvo životního prostředí vydalo k ZÚR MSK stanovisko podle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, dne 23. 12. 2009 pod čj. 106916/ENV/09. Stanovisko je v příloze č. 8, která je nedílnou součástí odůvodnění tohoto opatření obecné povahy.

Sdělení, jak bylo toto stanovisko zohledněno, popřípadě zdůvodnění, proč toto stanovisko nebo jeho části nebyly respektovány, je uvedeno dále. Vždy k jednotlivým bodům tak, jak jsou ve stanovisku obsaženy:

Stanovisko Ministerstva životního prostředí je tvořeno několika částmi:

  • Stručný popis koncepce
  • Stručný popis vyhodnocení
  • Průběh posuzování
  • Závěry posuzování - obsahuje vlastní stanovisko s podmínkami členěnými do části A. a B.

K části Stručný popis koncepce:

Z této části stanoviska nevyplývají žádné podmínky k zohlednění v ZÚR MSK. V závěru je uvedeno, že cíle ZÚR MSK nejsou v zásadním rozporu s prioritními cíli uvedenými v národních strategických programových dokumentech (případně jejich návrhy) a regionálních dokumentech Moravskoslezského kraje. V rámci ZÚR MSK byly stanoveny priority územního plánování, které jsou důležitým rozhodovacím kritériem pro výběr záměru, které je nutné upřednostnit.

K části Stručný popis vyhodnocení:

Z této části stanoviska nevyplývají žádné podmínky k zohlednění v ZÚR MSK, je zde popsána metoda posouzení.

K části Průběh posuzování:

Z této části stanoviska nevyplývají žádné podmínky k zohlednění v ZÚR MSK.

K části Závěry posuzování (je uvedena vždy citace příslušné části stanoviska a pak její vyhodnocení):

Ministerstvo životního prostředí jako příslušný orgán podle § 21 písmena l) zákona o posuzování vlivů na životní prostředí na základě návrhu ZÚR MSK, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání vydává STANOVISKO k návrhu Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje, verze po veřejném projednání, s následujícími podmínkami (část A a část B):

A. Podmínky stanoviska:

  1. Při plánování územně plánovací činnosti v jednotlivých rozvojových oblastech a osách a specifických oblastech musí být respektovány principy a podmínky stanovené v dokumentu Vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí dle přílohy k zákonu č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále též jen "vyhodnocení vlivů na životní prostředí"), včetně podmínek vyplývajících z platné legislativy, tj. zejména území chráněná v rámci zákona o ochraně přírody a krajiny, podmínky vyplývající z CHOPAV a dále ze zákona č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů.

Vyhodnocení:

Jelikož se v textu hovoří o územně plánovací činnosti v rozvojových osách a oblastech a specifických oblastech, dovozujeme, že se požadavek vztahuje ke kapitolám 5.2 a 5.3 zmíněného dokumentu Vyhodnocení vlivů ZÚR na životní prostředí.

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Požadavky a podmínky stanovené v ZÚR MSK reflektují závěry zhodnocení předpokládaných vlivů ZÚR MSK na životní prostředí uvedené v dokumentu Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí v kapitolách 5.2. a 5.3 např.:

  • Minimalizace vlivů na složky životního prostředí

Návrh ZÚR MSK definuje podmínky a požadavky na stabilizaci a zlepšování stavu složek životního prostředí, včetně vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi (např. čl. 13, 19, 21) a dále u jednotlivých záměrů také požadavek na minimalizaci vlivů na obytnou funkci a kvalitu obytného prostředí (např. čl. 32 až 37, 39, 40, 43). S touto problematikou souvisí i vytváření územních podmínek pro rozvoj pěší a cyklistické dopravy jako udržitelných druhů dopravy a pro rozvoj integrované hromadné dopravy (např. články 10, 11, 19, 20, 21, 22, 23, 26 a 29). S potřebou stabilizace a zlepšování stavu složek životního prostředí také souvisí požadavek na obnovu krajiny narušené těžbou a s tím související požadavky na rekultivaci těchto území a jejich polyfunkční využívání (např. čl. 19, 21, 77, 98).

  • Koordinace rozvojových záměrů se zájmy ochrany přírody a krajiny (ochrana zájmů přírody, zejména CHKO, PP, MZCHÚ a dalších přírodních hodnot)

Ochrana výjimečných přírodních hodnot je zakotvena v ZÚR MSK obecně v čl. 14 a dále podrobně v podmínkách koncepce ochrany přírodních hodnot území (čl. 73, 74) a v části vymezující cílové charakteristiky krajiny (čl. 79 až 99); konkrétněji jsou podmínky ochrany přírody a přírodních hodnot specifikovány v podmínkách a požadavcích stanovených pro jednotlivé rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti (čl. 19, 20, 21, 22, 23, 26, 27 a 29) a také u jednotlivých záměrů jako požadavky na řešení v navazující ÚPD, příp. podmínky pro rozhodování o variantách v ploše vymezeného koridoru (např. čl. 34, 35, 36, 39, 40, 43, 45, 46, 48, 50, 55, 56, 58, 67).

  • Ochrana ZPF a PUPFL, především zemědělsky kvalitních půd

Návrh ZÚR MSK stanovuje podmínky a požadavky na minimalizaci záborů nejkvalitnějšího ZPF (I. a II. tř. ochrany), viz např. č. 19, 20, 23. Dále jsou podmínky a požadavky směřující k omezení nových záborů ZPF a extenzivního rozvoje sídel obsaženy také v prioritách územního plánování kraje (čl. 6) a prostřednictvím požadavku na preferenci využívání proluk zástavby, území dříve zastavěných nebo devastovaných (brownfields) také v podmínkách definovaných pro jednotlivé rozvojové osy a oblasti (čl. 19, 20, 21, 22, 23).

Tímto je věcný průmět požadavků vyhodnocení do navazující územně plánovací dokumentace zajištěn. Zásady územního rozvoje jsou podle stavebního zákona koncepčním, nikoli realizačním nástrojem územního plánování a představují tedy pouze základní referenční rámec, ve kterém je potřeba se pohybovat a vycházet z něj při pořizování a vydávání navazující územně plánovací dokumentace a při rozhodování v území (§ 36 odst. 5 stavebního zákona: Zásady územního rozvoje jsou závazné pro pořizování a vydávání územních plánů, regulačních plánů a pro rozhodování v území.).

Zájmy a požadavky vyplývající z platné legislativy následně musí uplatnit vždy v míře příslušející dané dokumentaci dotčené orgány v příslušných procesech a řízeních prostřednictvím svých stanovisek či závazných stanovisek v souladu se stavebním zákonem na základě zmocnění dle speciálních právních předpisů.

  1. Při realizaci projektů respektovat opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci předpokládaných vlivů na obyvatelstvo a složky životního prostředí, navržená v kapitole 7 vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci.

Navržená opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci předpokládaných vlivů na obyvatelstvo a složky životního prostředí obsažená v kapitole 7 vyhodnocení vlivů na životní prostředí jsou v návrhu ZÚR MSK v  jednotlivých článcích zahrnuta následovně:

Opatření pro předcházení, snížení nebo kompenzaci všech zjištěných nebo předpokládaných závažných záporných vlivů na životní prostředí

Koncepční opatření

  • V případě variantně vymezených koridorů pro záměr DZ 3 (přeložka silnice I/45 Nové Heřminovy - Zátor) preferovat jako environmentálně šetrnější koridor varianty DZ3a - "jižní".

splněno - viz bod 34 návrhu ZÚR MSK a výkres A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy

  • V případě variantně vymezených koridorů pro záměr DZ 4 (přeložka silnice I/57 Hradec nad Moravicí) preferovat jako environmentálně šetrnější koridor varianty DZ 4c "krátké"

splněno - viz bod 35 návrhu ZÚR MSK a výkres A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy

  • V případě variantně navržených ploch a koridorů pro opatření na snížení protipovodňových rizik v povodí horního toku řeky Opavy (VZ 1a + VZ1 b) rozhodnout o výběru varianty na základě zohlednění ostatních aspektů udržitelného rozvoje.

splněno - viz bod 67 návrhu ZÚR MSK a výkres A.2 Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy

  • Rozvoj letiště Ostrava-Mošnov řešit s ohledem na minimalizaci hlukové zátěže obytné zástavby okolních sídel.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 19 návrhu ZÚR MSK (Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území), podrobnější podmínky budou stanoveny v rámci EIA k jednotlivým záměrům.

  • V rámci rozvojových ploch pro ekonomické aktivity v prostoru letiště Ostrava-Mošnov (RP 301) věnovat mimořádnou pozornost koncepčnímu řešení problematiky odtokových poměrů v tomto prostoru ve vazbě na hydrologické parametry recipientů (Odra, Lubina).

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 14 (Ochrana výjimečných přírodních hodnot území ,zejména CHKO Beskydy, CHKO Poodří a CHKO Jeseníky, včetně ochrany pohledového obrazu významných krajinných horizontů a významných krajinných, resp. kulturně historických dominant. Při vymezování nových rozvojových aktivit zajistit udržení prostupnosti krajiny a zachování režimu povrchových a podzemních vod (zejména v CHKO Poodří a na přítocích Odry) a bod 19 (Rozvojové plochy a koridory dopravní a technické infrastruktury vymezovat s ohledem na minimalizaci negativních vlivů na přírodní, kulturní a civilizační hodnoty území... a dále Ochrana jedinečných přírodních hodnot CHKO Poodří ) návrhu ZÚR MSK. Podrobnější podmínky budou stanoveny v rámci EIA k jednotlivým záměrům.

  • V rámci OB N1 Podbeskydí stanovit maximálně možný rozsah zastavitelných ploch s ohledem na ochranu uvedených hodnot jako předpoklad pro omezení negativních suburbanizačních trendů.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 22 návrhu ZÚR MSK (Ochrana kulturně historických hodnot sídel a vysokých přírodních hodnot krajiny včetně významných pohledových horizontů. Nové plochy pro bydlení, sport a rekreaci vymezovat současně s plochami a koridory odpovídající veřejné infrastruktury výhradně ve vazbě na zastavěná území sídel. Nová zastavitelná území vymezovat výhradně v návaznosti na stávající zastavěná území při zohlednění pohledové exponovanosti lokalit a další podmínek ochrany přírodních a kulturních hodnot krajiny. Nepřipustit rozšiřování stávajících a vznik nových lokalit určených pro stavby k rodinné rekreaci. Přírůstek kapacit rodinné rekreace realizovat výhradně přeměnou objektů původní zástavby na rekreační chalupy atd.). Stanovení maximálního možného rozsahu zastavitelných ploch v ZÚR není možné bez podrobné analýzy území a mohlo by být považováno za nepřípustný zásah do samostatné působnosti obcí a také za podmínku, která je nad rámec zmocnění v § 36 odst. 1 stavebního zákona (Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití.).

  • V navazující územně plánovací dokumentaci konkretizovat požadavky za účelem stabilizace a postupného zlepšování stavu složek ŽP na Třinecku.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 21 návrhu ZÚR MSK (Ochrana, zkvalitnění a rozvoj obytné funkce sídel a jejich rekreačního zázemí. Podpora rozvoje systémů odvádění a čištění odpadních vod v souladu s požadavky platné směrnice Rady ES. Podpora restrukturalizace ekonomiky s důrazem na modernizaci průmyslu, rozvoj služeb. Podpora rozvoje integrované hromadné dopravy ve vazbě na pěší dopravu a cyklodopravu. Stabilizace a postupné zlepšování stavu složek životního prostředí (Třinecko) atd.)

Prostorová opatření

  • Koridor DZ 1 zpřesnit v rámci zpracování navazující územně plánovací dokumentace (a v procesu EIA) s cílem mj. minimalizovat vlivy na obyvatelstvo (hlukovou a imisní zátěž z dopravy) a kvalitu stávajícího obytného prostředí v sídlech Nové Sedlice, Štítina, Opava - Komárov.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 32 návrhu ZÚR MSK (Minimalizace vlivů na obytnou funkci a kvalitu obytného prostředí stávající zástavby - Nové Sedlice, Štítina, Opava-Komárov)

  • Vymezení koridoru DZ 2 zpřesnit s cílem mj. minimalizovat vlivy na odtokové poměry v záplavovém území Hvozdnice a vlivy na obyvatelstvo a kvalitu stávajícího obytného prostředí v sídlech Otice, Opava a Jaktař.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 33 návrhu ZÚR MSK (Minimalizovat vlivy na odtokové poměry v záplavovém území Hvozdnice. V rámci zpřesnění vymezení koridoru v ÚP města Opavy a v ÚP obce Otice minimalizovat vliv na obytnou funkci a kvalitu obytného prostředí stávající zástavby.)

  • Řešení přeložky silnice I/45 v úseku Nové Heřminovy - Zátor v koridoru vybrané varianty (DZ 3c) dále nadále koordinovat s vybranou variantou realizace vodní nádrže Nové Heřminovy.

splněno - viz bod 34 návrhu ZÚR MSK (V rámci ÚP obcí Nové Heřminovy a Zátor zpřesnit vymezení koridoru podle vybrané varianty vodní nádrže Nové Heřminovy.)

  • Vymezení koridoru ve variantě DZ4c zpřesnit s cílem mj. minimalizovat vlivy na odtokové poměry v záplavovém území Moravice, vlivy na krajinný ráz (PP Moravice), vlivy na obyvatelstvo a kvalitu stávajícího obytného prostředí.

splněno - viz bod 35 návrhu ZÚR MSK (Minimalizace vlivů na kvalitu obytného prostředí a přírodní hodnoty území - krajinný ráz, lesní porosty)

  • Vymezení koridoru DZ5 zpřesnit s cílem mj. minimalizovat vlivy na obyvatelstvo v sídlech ležících při stávající silnici I/67 (Bohumín - Skřečoň, Dolní Lutyně, Dětmarovice), minimalizovat vlivy na odtokové poměry v území (přechod záplavovým územím Odry a Olše), minimalizovat zásah do NRBK a RBK, minimalizovat zásah do vymezených území soustavy Natura 2000 (EVL Karviná rybníky a PO Heřmanský stav - Odra - Poolší).

splněno - viz bod 36 návrhu ZÚR MSK (Minimalizace vlivů na obytnou funkci a kvalitu obytného prostředí zástavby podél stávající I/67 - Bohumín-Skřečoň, Dolní Lutyně, Dětmarovice. Minimalizace vlivů na přírodní hodnoty dotčeného území v úseku Dětmarovice - EVL Karviná-rybníky, Ptačí oblast Heřmanský stav - Odra - Poolší, ÚSES. V rámci zpřesnění koridoru v ÚP Bohumína, Dolní Lutyně, Dětmarovic a Karviné minimalizovat vliv na obytnou funkci a kvalitu obytného prostředí stávající zástavby v navrhovaném koridoru. V rámci upřesnění koridoru v ÚP Dětmarovic a Karviné minimalizovat průchod územím soustavy Natura 2000 - EVL Karviná rybníky a ptačí oblast Heřmanský stav - Odra - Poolší. Minimalizace vlivů na odtokové poměry dotčeného území a PUPFL atd.)

  • Vymezení koridoru DZ 7 zpřesnit s cílem mj. minimalizovat vlivy na obyvatelstvo žijící při západním okraji města a rozsah záborů ZPF.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 37 návrhu ZÚR MSK (V rámci zpřesnění vymezení koridoru v ÚP města Kopřivnice minimalizovat vliv na obytnou funkci a kvalitu obytného prostředí stávající zástavby na západním okraji města.) Požadavek minimalizace záborů je zákonem stanovenou povinností.

  • Vymezení koridoru DR 1 zpřesnit mj. s cílem minimalizace vlivů na skladebné části nadregionálního a regionálního ÚSES (NRBC, RBK), území soustavy Natura 2000 (EVK Heřmanský rybník a PO Heřmanský stav - Odra - Poolší), vlivy na odtokové poměry v území (přechod záplavovým územím Odry) a minimalizovat rozsah záborů ZPF a PUPFL.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 39 návrhu ZÚR MSK (Minimalizace vlivů na území soustavy Natura 2000 - EVL Heřmanický rybník a ptačí oblast Heřmanský stav - Odra - Poolší, odtokové poměry dotčeného území. V rámci upřesnění koridoru v ÚP Bohumína, Ostravy a Rychvaldu minimalizovat průchod územím soustavy Natura 2000). Požadavek minimalizace záborů je zákonem stanovenou povinností.

  • Vymezení koridoru DR 2 zpřesnit mj. s cílem minimalizace vlivů na krajinný ráz území (PPk Podbeskydí) a rozsah záborů ZPF a PUPFL.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 40 návrhu ZÚR MSK (Minimalizace vlivů na přírodní hodnoty dotčeného území (přírodní park Podbeskydí). Požadavek minimalizace záborů je zákonem stanovenou povinností.

  • Pro vymezení koridoru DZ 11, resp. v úseku procházejícím CHKO Poodří, v maximální možné míře využit koridor stávající trati.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 43 návrhu ZÚR MSK (DZ11 v koridoru stávající železniční trati č. 325 směřuje přes okrajové části území obcí Pustějov a Bartošovice do prostoru obce Sedlnice. Zde se v žst. Sedlnice napojuje na stávající železniční trať ve směru na Kopřivnici a Veřovice. Minimalizace vlivů na přírodní hodnoty dotčeného území - CHKO a Ptačí oblast Poodří, NRBC ÚSES, MZCHÚ a na odtokové poměry v udolní nivě Odry. Minimalizace zásahů do lesních porostů u Sedlnic. V rámci upřesnění koridoru v ÚP Studénky, Pustějova a Bartošovic koordinovat jeho vedení se zájmy ochrany přírody a krajiny, zejména na území CHKO Poodří).

  • Vymezení koridoru EZ 1 upřesnit s ohledem na ochranu obytného prostředí Horního Města, Tvrdkova a Mirotínku.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 45 návrhu ZÚR MSK (Kritéria a podmínky pro rozhodování: Při lokalizaci stožárových míst zohlednit zvýšenou hodnotu krajinného rázu dotčeného území (přírodní parky Sovinecko a Údolí Bystřice). Vzdálenost trasy od zástavby Horního Města, Tvrdkova a Mirotínku.)

  • Vymezení koridoru pro záměry PZ 1 a PZ 2 upřesnit s ohledem na minimalizaci zásahů do přírodně nejcennějších ploch (I. zóna CHKO, MZCHÚ) a formulaci ochranných opatření pro období výstavby dle požadavků orgánů ochrany přírody a krajiny.

splněno v rámci možností ZÚR - viz bod 55 a 56 návrhu ZÚR MSK (Vytvoření náhradních stanovišť jako kompenzaci za poškození společenstev na území CHKO Poodří. Minimalizace vlivů na nejhodnotnější segmenty CHKO Poodří a na odtokové poměry v údolní nivě Odry. Při upřesňování koridoru v ÚP Jeseníku n. O., Mankovic, Suchdola n. O. a Kunína koordinovat jeho vedení se zájmy ochrany přírody a krajiny, zejména na území CHKO Poodří. Při upřesňování koridoru v ÚP Studénky a Bartošovic vymezit koridor s ohledem na požadavky orgánů ochrany přírody a krajiny, zejména na území CHKO Poodří.)

Konkrétní požadavky pro realizaci vlastních projektů uplatňují příslušné dotčené orgány v souladu se stavebním zákonem prostřednictvím stanovisek či závazných stanovisek na základě zmocnění dle zvláštních právních předpisů, v rámci návazných přípravných procesů a správních řízení vždy v míře příslušející dané dokumentaci. Jedná se o postupy, které nemohou zásady územního rozvoje vztahovat na sebe resp. je nahrazovat. Zásady územního rozvoje jsou podle stavebního zákona koncepčním, nikoli realizačním nástrojem územního plánování a představují pouze základní referenční rámec, z něhož je nutno vycházet při pořizování a vydávání navazující územně plánovací dokumentace a při rozhodování v území.

  1. Respektovat závěry stanoviska k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí ze dne 10. 2. 2009 (č. j. 11302/ENV/09) k záměru R48 - MÚK Nošovice týkající se zajištění a posílení funkce regionálního biokoridoru podél Žermanického přivaděče (podmínka souhlasného stanoviska č. 14).

Vyhodnocení:

Podmínka je respektována. Na základě vyhodnocení uplatněných námitek a připomínek z projednání podle ust. § 39 stavebního zákona v období 08-10/2009 je do návrhu ZÚR MSK pro opakované veřejné projednání (dle § 39 odst. 5 stavebního zákona) doplněna pro posílení funkce územního systému ekologické stability v daném území větev regionálního biokoridoru podél Žermanického přivaděče spolu s propojením s větví RBk vedenou podél toku Holčina (viz čl. 70 a výkres A2. Plochy a koridory nadmístního významu, ÚSES a územní rezervy).

  1. V rámci pořizování územně plánovacích dokumentací (územní plány, regulační plány, územní studie) a hodnocení jejich vlivů na životní prostředí respektovat indikátory (environmentální kritéria) navržené v kap. 9 vyhodnocení vlivů na životní prostředí.

Vyhodnocení:

Splnění podmínky je dáno stavebním zákonem. Indikátory jsou navrženy pro sledování případných vlivů ZÚR MSK na životní prostředí. Tyto indikátory odpovídají měřítku a obsahu řešení ZÚR. Obecně lze říci, že sledování indikátorů, které odrážejí stav jednotlivých složek území významných pro rozbor udržitelného rozvoje, je úkolem územně analytických podkladů, které jsou (v souladu s ustanovením § 27 odst. 1 stavebního zákona) zpracovávány ve dvou úrovních - pro správní území obcí s rozšířenou působností (ÚAP ORP) a pro území kraje (ÚAP kraje). Podrobnost a měřítko zpracování odpovídá účelu, pro nějž jsou pořizovány, tj. ÚAP ORP územnímu plánu a regulačnímu plánu a ÚAP kraje zásadám územního rozvoje. Územně analytické podklady vždy slouží jako podklad k pořizování politiky územního rozvoje, územně plánovací dokumentace, jejich změn a pro rozhodování v území (viz ustanovení § 25 stavebního zákona).

Indikátory navržené v kap. 9 pro sledování vlivů ZÚR MSK budou sledovány přiměřeně v rámci územně analytických podkladů kraje spolu s dalšími zjištěními a vyhodnoceními stavu a vývoje území. Výsledky tohoto sledování budou následně zapracovány do zprávy o jejich uplatňování a v případě potřeby budou podkladem pro jejich aktualizaci (v souladu s požadavky stavebního zákona), která se následně promítne do navazující územně plánovací dokumentace.

Dále je nutno upozornit, že územní studie není územně plánovací dokumentací dle stavebního zákona. Územní studie je pouze územně plánovacím podkladem a její postavení je upraveno v § 30 stavebního zákona.

  1. V rámci pořizování územně plánovacích dokumentací zpřesnit vymezení dopravních koridorů a koridorů technické infrastruktury tak, aby bylo zamezeno střetům se zvláště chráněným územím (ZCHÚ). Liniové stavby umisťovat přednostně do společných, pokud možno již existujících koridorů. V odůvodněných případech prověřit variantně územní studií vedení trasy koridoru pro silniční komunikaci tak, aby byla vybrána varianta s nejmenším negativním vlivem na životní prostředí. Případné střety skladebných částí územního systému ekologické stability (ÚSES) s dopravními koridory a koridory pro vedení technické infrastruktury budou podrobněji řešeny tak, aby byla zajištěna ochrana těchto prvků ÚSES.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Návrh ZÚR MSK v souladu s ustanovením § 36 stavebního zákona definuje koridory a plochy pro záměry nadmístního významu a územní rezervy a stanovuje pro ně kritéria a podmínky pro rozhodování o možných variantách v ploše vymezených koridorů a ploch v územních a regulačních plánech (viz např. čl. 34, 35, 36, 39, 40, 43, 45, 46, 48, 50, 55, 56, 58, 67), kde jsou mimo jiné obsaženy podmínky směřující k ochraně přírodních hodnot. Ochrana výjimečných přírodních hodnot je v ZÚR MSK obecně zakotvena také v čl. 14, konkrétněji jsou podmínky ochrany přírody a přírodních hodnot specifikovány v podmínkách a požadavcích stanovených pro jednotlivé rozvojové oblasti a osy a specifické oblasti (čl. 19, 20, 21, 22, 23, 26, 27 a 29). Podrobně řeší ochranu přírodních hodnot (včetně ZCHÚ) ZÚR MSK v podmínkách koncepce ochrany přírodních hodnot území (čl. 73, 74).

Koridory liniových záměrů navrhovaných v ZÚR MSK využívají v řadě případů zcela či dle územních možností zčásti souběhů s již existujícími trasami technické či dopravní infrastruktury (viz např. čl. 45, 46, 48, 49, 50, 52, 55, 56, 57, 60, 61).

V rámci pořizování ZÚR MSK byly některé dopravní koridory zpracovány a posouzeny v rámci Hodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí variantně (viz záměry DZ3 a DZ4) a po projednání ZÚR MSK ve smyslu ustanovení § 37 stavebního zákona byly do výsledného řešení ZÚR zapracovány varianty, jejichž hodnocení je z hlediska hodnocení vlivů ZÚR MSK na životní prostředí (SEA) příznivější.

Konkrétní požadavky a konkrétní podrobné podmínky pro realizaci záměrů uplatňují prostřednictvím svých stanovisek dotčené orgány, které chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů zejména v procesu EIA, jehož předmětem je posouzení vlivů záměru na životní prostředí a výběr řešení s nejmenším negativním vlivem, při další přípravě a ve správních řízeních předcházejících realizaci záměrů. Jedná se o postupy, které jsou dány zákonem č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů (dále jen "zákon SEA/EIA"), a které není možné vztahovat na řešení ZÚR MSK.

  1. Při realizaci nových dopravních záměrů, u kterých není možné vyloučit negativní vlivy hluku a imisí z ovzduší na životní prostředí a veřejné zdraví, využívat všech dostupných opatření ke snížení jmenovaných negativních důsledků dopravy, zpracovat rozptylovou a hlukovou studii a na základě výsledků těchto studií přijmout opatření pro zmírnění negativních účinků.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci.

ZÚR MSK stanovují priority územního plánování pro dosažení vyváženého vztahu územních podmínek pro hospodářský rozvoj, sociální soudržnost a příznivé životní prostředí. Součástí těchto priorit je i ochrana zdraví obyvatelstva. Návrh ZÚR MSK definuje podmínky a požadavky na ochranu a minimalizaci vlivů na obytnou funkci a kvalitu obytného prostředí a také požadavek na stabilizaci a zlepšování stavu složek životního prostředí, včetně vytváření podmínek pro postupné snižování zátěže obytného a rekreačního území hlukem a emisemi (např. článek 13, 19). S touto problematikou souvisí i vytváření územních podmínek pro rozvoj pěší a cyklistické dopravy jako udržitelných druhů dopravy (článek 11) a pro rozvoj integrované hromadné dopravy (např. článek 10, 20, 21, 22).

Územně plánovací dokumentaci (ZÚR ani ÚP) nepřísluší určovat podmínky pro realizaci vlastních staveb a stanovovat požadavky na obsah či rozsah konkrétní zpracovávané přípravné dokumentace či dokonce definovat podmínku převzetí závěrů určitých podkladů do povolovacích procesů (viz ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona: Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití.)

Z hlediska podmínek pro realizaci staveb jde tedy o požadavek nad rámec zákonem definovaného obsahu ZÚR. Lze jej uplatnit v rámci příslušných správních řízení či v procesu EIA prostřednictvím stanovisek dotčených orgánů, které chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů a které v příslušných procesech a řízeních uplatňují svá stanoviska či závazná stanoviska v souladu se stavebním zákonem na základě zmocnění dle speciálních právních předpisů vždy v míře příslušející dané dokumentaci.

  1. V rámci zpracování navazujících podrobnějších dokumentací silničních komunikací navrhnout taková opatření, která budou zajišťovat dostatečnou průchodnost krajiny pro zvěř v návaznosti na migrační trasy živočichů.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Podmínka nutnosti zajistit udržení prostupnosti krajiny při vymezování nových rozvojových aktivit je obsažena v prioritách územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území (článek 14) a dále zdůrazněna v rámci navazujících kapitol ZÚR MSK (článek 21, 28, 76, 95 atd.). Prostřednictvím těchto pokynů je požadavek přenesen na navazující územně plánovací dokumentaci. Prvky zajišťujícími migraci živočichů v souladu s požadavky příslušných dotčených orgánů jsou v ZÚR MSK např. prvky územního systému ekologické stability jako je přechod pro velké savce přes Jablunkovskou brázdu, biokoridor Žermanickým přivaděčem, průchody na D47/D1 a R48 apod. Jak již bylo výše uvedeno, zásady územního rozvoje jsou koncepčním nástrojem územního plánování a stanoví pouze výchozí podmínky a kritéria pro pořizování a vydávání navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území. Zásady územního rozvoje nemohou s ohledem na měřítko a obecnost nahrazovat a v jednotlivých řízeních suplovat konkrétní požadavky, které jsou součástí věcných a odůvodněných stanovisek dotčených orgánů na příslušném úseku státní správy.

  1. V navazujících územně plánovacích dokumentacích bude účinně bráněno fragmentaci krajiny, bude zdůrazněna a respektována nezbytnost ochrany krajiny a jejího krajinného rázu.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Požadavky zajišťující ochranu krajiny a krajinného rázu jsou zprostředkovaně obsaženy v úvodní kapitole ZÚR MSK - prioritách územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území. Je to např. požadavek regulace extenzivního rozvoje sídel a preference využívání zastavěného území (článek 8), požadavek zamezení rozšiřování ploch pro stavby rodinné rekreace (článek 9), priorita ochrany výjimečných přírodních hodnot území (článek 14). Ochraně krajiny je věnována zejména kapitola E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území a dále podrobně kapitola F. Vymezení cílových charakteristik krajiny. Zde jsou obsaženy též zásady pro rozhodování o změnách v území, které jsou závazné pro navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území. Prostřednictvím těchto pokynů je požadavek přenesen na navazující územně plánovací dokumentaci.

  1. Vytvářet podmínky k ochraně, doplňování a propojování skladebných částí (ÚSES) a zvyšovat podíl zatravněných a lesních ploch, mokřadů a dalších ekosystémů zvyšujících biodiverzitu, ekologickou stabilitu a snižujících vodní i větrnou erozi půdy.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Návrh ZÚR MSK jako koncepční dokument kraje v souladu se zákonem vymezuje územní systém ekologické stability (nadregionální a regionální úrovně) a stanovuje podmínky a požadavky pro ochranu přírodních hodnot území a definuje cílové charakteristiky krajiny a zásady pro rozhodování o změnách v území pro jednotlivé vymezené typy krajin (viz např. článek 93 a následující). Jsou to např. minimalizace zásahů do lesních porostů, zachování vyváženého poměru lesních ploch a trvalých travních porostů, podpora půdoochranných a revitalizačních opatření v krajině, ochrana ploch rozptýlené krajinné zeleně, ochrana nivních biotopů, lučních porostů včetně vodního režimu, atd.

  1. U záměrů, které zasahují do maloplošných a velkoplošných zvláště chráněných území nebo biocenter ÚSES provést před realizací záměru biologické hodnocení a navrhnout opatření pro zamezení negativních účinků na chráněné druhy rostlin a živočichů.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Zásady územního rozvoje jako koncepční dokument stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné využití území, určují strategii pro jejich naplňování a koordinují územně plánovací činnost v území (viz ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona). Požadavek provést před realizací záměru biologické hodnocení a navrhnout opatření pro zamezení negativních účinků na chráněné druhy rostlin a živočichů u záměrů, které zasahují do maloplošných a velkoplošných ZCHÚ nebo biocenter ÚSES musí v jednotlivých řízeních uplatnit na základě zmocnění v zákoně příslušný orgán ochrany přírody. Tyto postupy nemohou zásady územního rozvoje na sebe vztahovat resp. je suplovat ani nemohou výsledky těchto samostatných procesů předjímat.

  1. Vznikne-li potřeba vymezení nových záměrů strategického významu pro rozvoj kraje a záměrů nadmístního významu v ZÚR MSK, budou tyto záměry nejprve prověřeny zpracováním územních studií, které budou projednány s Ministerstvem životního prostředí a s ostatními příslušnými dotčenými orgány.

Vyhodnocení:

Podmínka se nevztahuje k nyní projednávanému návrhu ZÚR MSK, ale váže se k případným budoucím dosud nespecifikovaným a neznámým záměrům.

Zásadami územního rozvoje není možné podmínit případné budoucí zapracování nového záměru do ZÚR předchozím prověřením takového záměru územní studií a projednáním této studie s určeným okruhem subjektů (MŽP a příslušnými dotčenými orgány). Tento požadavek jde nad rámec zmocnění stavebního zákona (viz ustanovení § 36 odst. 1 stavebního zákona - Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití") a ustanovení § 30 stavebního zákona, který upravuje úlohu, postavení a způsob pořízení územní studie.

Územní studie je územně plánovacím podkladem. Zpracovává se na základě zadání, v němž pořizovatel specifikuje její obsah, rozsah, cíle a účel. Územní studie nemá zákonem předepsán režim projednávání. Jejímu pořizovateli je uloženo po jejím vypracování schválit možnost jejího využití jako podkladu pro zpracování, aktualizaci nebo změnu územně plánovací dokumentace a následně podat návrh na vložení dat o této studii do evidence územně plánovací činnosti. Poté se takto pořízená studie stává územně plánovacím podkladem ve smyslu stavebního zákona a tím také neopominutelným podkladem pro správní řízení v území.

Pořizovateli územní studie mohou být podle ustanovení stavebního zákona pouze obecní úřad obce s rozšířenou působností (tj. "úřad územního plánování"), obecní úřad, který zajistí splnění kvalifikačních požadavků pro výkon územně plánovací činnosti podle § 24 stavebního zákona, a krajský úřad. Územní studie se pořizuje v případech, kdy je to uloženo územně plánovací dokumentací nebo z vlastního či jiného podnětu.

Jak vyplývá z ustanovení § 36 odst. 2 stavebního zákona, zásady územního rozvoje mohou ve vybraných plochách nebo koridorech uložit prověření změn jejich využití územní studií. Pokud návrh územně plánovací dokumentace (zde ZÚR) zpracování územních studií ukládá, pak musí v souladu s prováděcí vyhláškou č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti, obsahovat: vymezení ploch a koridorů, ve kterých je prověření změn jejich využití územní studií podmínkou pro rozhodování, a dále stanovení lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti.

Podle ustanovení § 37 odst. 1 stavebního zákona pořizuje krajský úřad návrh zásad územního rozvoje na základě zadání (§ 187 odst. 4 stavebního zákona) nebo zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje. Zadání zásad územního rozvoje a zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje schvaluje v samostatné působnosti zastupitelstvo kraje na základě zmocnění dle § 7 odst. 2 stavebního zákona. V těchto dokumentech jsou specifikovány požadavky na obsah řešení ZÚR (resp. na obsah řešení jejich aktualizace), a to včetně případných požadavků na vymezení ploch či koridorů, v nichž bude uloženo prověření změn jejich využití územními studiemi. Zadání nyní projednávaných ZÚR MSK bylo schváleno již v r. 2008. Podle ustanovení § 42 odst. 1. stavebního zákona je krajský úřad povinen zprávu o uplatňování zásad územního rozvoje v uplynulém období předložit nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace. Návrh zprávy obsahuje mimo jiné požadavky a podmínky na zpracování návrhu aktualizace ZÚR a musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány. Případný budoucí konkrétní požadavek na vymezení plochy, v níž bude uloženo prověření změn jejich využití územní studií v ZÚR MSK, lze uplatnit v rámci projednání zprávy o jejich uplatňování.

V této souvislosti je však nutno konstatovat, že náklady na vypracování územních studií, jejichž pořízení je uloženo územně plánovací dokumentací, jsou hrazeny z prostředků příslušného samosprávného územního celku, o jehož území se jedná, a je tedy zcela na jeho rozhodnutí v samostatné působnosti, zda se rozhodne tyto prostředky vynaložit a takovýto úkol do územně plánovací dokumentace pro své území zapracuje.

Požadavek na projednání případných územních studií s Ministerstvem životního prostředí a dotčenými orgány jde nad rámec zákona a nelze např. zásadami územního rozvoje definovat "procesní ustanovení" určující podmínky a požadavky nebo okruh subjektů pro projednání územních studií jako podmínku využití území, navíc nekonkrétních, případných budoucích, neznámých záměrů, které mohou možná v čase vzniknout a které nelze nijak blíže specifikovat (ani účelem, rozsahem, ani lokalizací).

Podle ustanovení § 30 odst. 3 stavebního zákona lze pořízení územní studie z jiného podnětu podmínit úplnou nebo částečnou úhradou nákladů od toho, kdo tento podnět podal. V případě konkrétního požadavku ke konkrétnímu záměru (obsah, účel, specifikace území) by tedy bylo možné řešit požadavek na prověření daného záměru územní studií na základě podnětu uplatněného ze strany MŽP ve smyslu uvedeného ustanovení stavebního zákona. Ani v tomto případě však nelze nad rámec zákona určovat podmínky a okruh subjektů či další požadavky pro projednání územní studie.

  1. Regulovat rekreační využívání tam, kde se rekreace a sport charakterem nebo intenzitou dostávají do rozporu se zájmy ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL).

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Návrh ZÚR MSK v souladu se zákonem stanovuje v jednotlivých článcích (priority územního plánování, rozvojové oblasti, rozvojové osy a specifické oblasti a dalších) podmínky a požadavky, kterými reguluje rekreační využití území. Například požadavek omezení rozšiřování a vznik nových ploch pro rodinnou rekreaci (chatoviště) je uveden v kapitole A a B (články 9, 19, 20, 21, 22), v kapitole C (články 20, 26, 27, 29) a v kapitole F u jednotlivých krajinných typů, požadavek vymezování nových ploch pro sport a rekreaci výhradně na zastavěném území sídel je uveden v kapitolách B a C (články 22, 26, 27, 29), požadavek na zohledňování pohledové exponovanosti a dalších podmínek ochrany přírody a krajiny je obsažen mj. v kapitole C (článek 26, 27). Další požadavky na ochranu krajiny a přírody v souvislosti s rekreačním využitím území a požadavky na minimalizaci záborů zemědělského půdního fondu (ZPF) a pozemků určených k plnění funkcí lesa (PUPFL) obsahují kapitoly E. Upřesnění územních podmínek koncepce ochrany a rozvoje přírodních, kulturních a civilizačních hodnot území a F. Vymezení cílových charakteristik krajiny.

ZÚR MSK nevymezují konkrétní plochy ani koridory pro záměry z oblasti rekreace, v rámci ZÚR MSK jsou stanoveny výchozí obecné požadavky a podmínky pro další činnosti územního plánování. Míru případného střetu záměrů pro rekreaci a sport se zájmy ochrany přírody a krajiny, ochrany vod, ZPF a PUPFL bez podrobné znalosti konkrétního záměru nelze určit. Je tedy zřejmé, že zmiňované požadavky je nutno uplatnit při pořizování a vydávání územních plánů či regulačních plánů ve stanoviscích dotčených orgánů a zejména pak u konkrétních záměrů při rozhodování v území (resp. při umisťování staveb) v příslušných procesech a řízeních v souladu se stavebním zákonem a v závazných stanoviscích dotčených orgánů na základě zmocnění dle zvláštních právních předpisů, vždy v míře příslušející dané dokumentaci. Jedná se o postupy, které nemohou zásady územního rozvoje vztahovat na sebe resp. je suplovat.

  1. V navazujících územně plánovacích dokumentacích zdůraznit a respektovat ochranu podzemních a povrchových vodních zdrojů.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Návrh ZÚR MSK v souladu se zákonem definuje podmínky směřující ke zlepšování všech složek životního prostředí (čl. 7, 13, 14), tedy včetně ochrany vod. Je povinností všech subjektů veřejné správy tyto podmínky ve smyslu zákona respektovat Prostřednictvím těchto pokynů je požadavek přenesen na navazující územně plánovací dokumentaci.

Ochrana vodních zdrojů je dána přímo zákonem č. 254/2001 Sb. o vodách (vodní zákon). Stanovená ochranná pásma vodních zdrojů pak jsou tzv. limitem využití území (ve smyslu ustanovení § 26 odst. 1 stavebního zákona). Limity využití území jsou vždy nedílnou součástí koordinačního výkresu jak ZÚR MSK, tak příslušné navazující ÚPD.

Prosazování požadavků a ochrana zájmů vyplývajících z platné legislativy při pořizování a vydávání navazující územně plánovací dokumentace jsou zajišťovány prostřednictvím stanovisek dotčených orgánů, v souladu se stavebním zákonem na základě zmocnění dle zvláštních právních předpisů, vždy v míře příslušející dané dokumentaci.

  1. V navazujících územně plánovacích dokumentacích vytvářet podmínky vedoucí ke snížení rozsahu území zatíženého těžbou a podporovat opatření k rekultivaci tohoto území.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Návrh ZÚR MSK vytváří územní podmínky ke snížení dopadů zatížení území těžbou stanovením požadavků na koordinaci zájmů těžby s dalšími zájmy v území (viz čl. 16a), požadavků na obnovu krajiny narušené těžbou černého uhlí a polyfunkční využití rekultivovaných a revitalizovaných ploch dotčených těžbou a úpravou černého uhlí (čl. 19) a požadavků na komplexní revitalizaci území dotčeného těžbou černého uhlí (čl. 28). Tím je zajištěn věcný průmět požadavků do navazující územně plánovací dokumentace.

Není v zákonem daných možnostech pro ZÚR rozhodnout, např. stanovením území s omezením či zastavením těžby, o případném nevyužití ložisek nerostných surovin v již stanovených dobývacích prostorech. Výhradní ložiska černého uhlí evidovaná na území Moravskoslezského kraje ve smyslu horního zákona (zákon č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, dále jen "horní zákon") a stanovené dobývací prostory jsou z hlediska územního plánování existujícím platným limitem v území a jako takové jsou obsaženy v koordinačním výkrese odůvodnění ZÚR MSK.

V této souvislosti je třeba uvést, že ložisko černého uhlí u Frenštátu pod Radhoštěm je v ZÚR MSK považováno za surovinovou rezervu republikového významu pro případné využití budoucími generacemi.

Z hlediska případného budoucího rozšíření těžby je v rámci ZÚR MSK nezbytné respektovat článek 72 PÚR ČR 2008 (schválené v 07/2009) v části "Úkoly pro ministerstva a jiné ústřední správní úřady", kde je stanoven úkol pro Ministerstvo místní rozvoj (v součinnosti s Ministerstvem životního prostředí, Ministerstvem průmyslu a obchodu a Ministerstvem práce a sociálních věcí): Posoudit klady a zápory (územní, přírodní, ekonomické, sociální a další) případného rozšíření těžby černého uhlí ve vztahu k územnímu rozvoji oblasti (funkčnímu využití území, rozvoji sídel, zastavěnému území, ekonomickému a sociálnímu rozvoji, ochraně přírody a krajiny, ochraně památek) a stanovit podmínky pro udržitelný rozvoj území a výsledky zohlednit při tvorbě rezortních koncepcí. Závěry příslušných ministerstev a jiných ústředních správních úřadů vycházející z výsledků tohoto posouzení a jejich zohlednění v rezortních koncepcích nelze v územně plánovacích dokumentacích nižšího stupně předjímat.

  1. U všech nových záměrů v rámci územně plánovacích dokumentací minimalizovat negativní zásahy do PUPFL a zábory ZPF a v rámci procesu EIA upřednostňovat varianty s nejmenší plochou záboru.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Návrh ZÚR MSK v souladu se zákonem stanovuje podmínky a požadavky na minimalizaci záborů nejkvalitnějšího ZPF (I. a II. tř. ochrany) viz např. č. 19, 20, 23. Dále jsou podmínky a požadavky směřující k omezení nových záborů ZPF a extenzivního rozvoje sídel obsaženy také v prioritách územního plánování kraje (čl. 6 ZÚR MSK) a prostřednictvím požadavku na preferenci využívání proluk zástavby, území dříve zastavěných nebo devastovaných (brownfields) také v podmínkách definovaných pro jednotlivé rozvojové osy a oblasti (čl. 19, 20, 21, 22, 23). Podmínky a požadavky na minimalizaci zásahů do lesních porostů jsou v ZÚR MSK obecně stanoveny zejména v podmínkách koncepce ochrany a rozvoje přírodních hodnot (čl. 73, 74, 93) a konkrétněji pak u jednotlivých záměrů v kritériích a podmínkách pro rozhodování o variantách v ploše vymezeného koridoru (jako požadavek na minimalizaci vlivů na lesní porosty, minimalizace vlivů na fragmentaci lesních komplexů a porostů - viz např. čl. 33, 34, 35, 36, 40, 43, 45, 48, 49, 50, 51, 52, 57, 59, 60, 61, 63). S ochranou lesa a lesních porostů souvisí také podmínky a požadavky na zachování vyváženého poměru ploch lesních a trvalých travních porostů, stávajícího poměru ploch zemědělských kultur, lesa a vodních ploch, příp. požadavek preference ochrany lesní a mimolesní zeleně (např. 84, 93, 94, 96 a 97) definované v ZÚR MSK v kapitole F. Vymezení cílových charakteristik krajiny. Těmito podmínkami a požadavky je prostřednictvím ZÚR MSK zajištěn věcný průmět požadavků vyhodnocení do navazující územně plánovací dokumentace.

Požadavek na upřednostnění variant či upřednostnění některých zájmů v procesu EIA prostřednictvím ZÚR je nad rámec zmocnění této dokumentace a nad rámec právní úpravy. Proces EIA je upraven zákonem SEA/EIA. Podle ustanovení § 1 odst. 3 tohoto zákona je Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti.1b) Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů..

Posouzení vlivů konkrétního záměru na životní prostředí a zhodnocení řešení s nejmenším negativním vlivem je předmětem procesu EIA, v němž uplatňují konkrétní požadavky a konkrétní podrobné podmínky pro realizaci záměrů prostřednictvím svých stanovisek dotčené orgány, které chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Stanovisko k posouzení vlivů provedení záměru na životní prostředí vydává příslušný úřad na základě dokumentace (k záměru), popřípadě oznámení, posudku a veřejného projednání podle § 9 odst. 9 zákona SEA/EIA a vyjádření k nim uplatněných. Jedná se o postupy, které nemohou zásady územního rozvoje vztahovat na sebe resp. je nahrazovat. Je nutno také konstatovat, že výběr konkrétního výsledného řešení v rámci procesu EIA nelze předjímat v územně plánovací dokumentaci.

Zásady územního rozvoje jako koncepce stanoví pouze obecný výchozí rámec pro navazující územně plánovací dokumentaci. Úkolem této podrobnější dokumentace je respektovat podmínky a priority obsažené v ZÚR a zpřesňovat rozvojové záměry nadmístního významu.

Požadavek minimalizace vlivů na PUPFL a ZPF je dán právními předpisy (např. zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, zákon č. 289/1995 Sb., o lesích a o změně a doplnění některých zákonů - lesní zákon).

  1. V rámci nově navržených ploch pro výrobu povolovat pouze takové druhy výroby, které nebudou významně negativně ovlivňovat kvalitu ovzduší.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. Návrh ZÚR MSK stanovuje obecně požadavek na stabilizaci a postupné zlepšování všech složek životního prostředí především v centrální a východní části kraje (např. článek 13).

Podmínka se vztahuje k procesu povolování, resp. umisťování konkrétních staveb. Problematiku omezování a předcházení znečišťování ovzduší a snižování množství vypouštěných znečišťujících látek upravuje zákon č. 86/2002 Sb., o ochraně ovzduší a o změně některých dalších zákonů (zákon o ochraně ovzduší) a ochrana těchto zájmů je zajištěna prostřednictvím příslušných správních orgánů v povolovacích řízeních dle § 17 odst. 1 písm. b), c) a d) uvedeného zákona.

Zásadami územního rozvoje není možné určovat podmínky či požadavky pro uvedené povolovací procesy. V rámci ZÚR není definováno konkrétní přípustné, nepřípustné či podmíněně přípustné využití funkčních ploch, v souladu s ustanovením § 36 odst. 1 stavebního zákona Zásady územního rozvoje stanoví zejména základní požadavky na účelné a hospodárné uspořádání území kraje, vymezí plochy nebo koridory nadmístního významu a stanoví požadavky na jejich využití, zejména plochy nebo koridory pro veřejně prospěšné stavby, veřejně prospěšná opatření, stanoví kritéria pro rozhodování o možných variantách nebo alternativách změn v jejich využití.

  1. Všechny větší investiční záměry v průmyslu, dopravě, obchodu a další vybavenosti, vyvolávající dopravní nároky, budou důsledně posuzovány z hlediska vlivů na životní prostředí (SEA, EIA), závěry a doporučení z nich budou převzata do správních řízení a do správních rozhodnutí o jejich umístění a povolení.

Vyhodnocení:

Vzato na vědomí. Požadavek je pořizovatelem vzat na vědomí jako akcent na zákonnou povinnost vztahující se k procesu umisťování a povolování staveb. Zásady územního rozvoje neumisťují stavby v území, vymezují pouze plochy a koridory pro záměry republikového a nadmístního významu, které jsou dále upřesňovány v územních a regulačních plánech, a stanovují kritéria pro rozhodování o možných variantách v rámci stanovených koridorů. Vymezení ploch a koridorů pro určité záměry v územně plánovací dokumentaci neznamená automaticky jejich realizaci.

Požadavek na zapracování závěrů a doporučení do správních rozhodnutí a povolení z procesu EIA prostřednictvím ZÚR je nad rámec zmocnění této dokumentace a nad rámec právní úpravy. Proces EIA je upraven zákonem SEA/EIA. Podle ustanovení § 1 odst. 3 tohoto zákona Účelem posuzování vlivů na životní prostředí je získat objektivní odborný podklad pro vydání rozhodnutí, popřípadě opatření podle zvláštních právních předpisů, a přispět tak k udržitelnému rozvoji společnosti.1b) Tento podklad je jedním z podkladů v řízeních podle zvláštních právních předpisů. Z ustanovení § 10 odst. 4 uvedeného zákona pak vyplývá, že správní úřad (který vydává rozhodnutí dle zvláštních předpisů) při svém rozhodování bere vždy v úvahu obsah stanoviska. Jsou-li ve stanovisku uvedeny konkrétní požadavky týkající se ochrany životního prostředí, zahrne je do svého rozhodnutí; v opačném případě uvede důvody, pro které tak neučinil nebo učinil jen částečně. Rozhodnutí musí vždy obsahovat odůvodnění. Z uvedeného je tedy zřejmé, že k zapracování závěrů a doporučení ze stanovisek EIA při umisťování záměrů a jejich povolování je zmocněn příslušný správní orgán a není možné do jeho kompetencí zasahovat a tyto vztahovat na ZÚR např. zapracováním této podmínky do jejich obsahu.

Podmínka je nad rámec zákonného zmocnění pro ZÚR.

  1. Předkladatel koncepce zveřejní na svých internetových stránkách vyhodnocení všech stanovisek dotčených orgánů státní správy, vyjádření, námitek a připomínek došlých po celou dobu přípravy koncepce, včetně veřejného projednání, a to jak ke koncepci, tak i k jejímu vyhodnocení.

Vyhodnocení:

Bude respektováno v intencích stavebního zákona a správního řádu.

B. Podmínky stanoviska z hlediska vlivů na lokality soustavy Natura 2000:

Realizace Zásad územního rozvoje Moravskoslezského kraje nebude mít významný negativní vliv na evropsky významné lokality a ptačí oblasti pouze za dodržení níže uvedených podmínek stanoviska:

  1. Prověřit případné budoucí využití lokalit pro akumulaci povrchových vod Spálov na Odře, Čeladná na Čeladénce, Horní Lomná na Lomné a Dlouhá Loučka na Oslavě, vymezených v ZÚR MSK formou územní rezervy zpracováním podrobných územních studií ve smyslu § 30 stavebního zákona. Zpracování územních studií by mělo být zaměřeno zejména na prověření veřejných zájmů na případné realizaci vodní nádrže ve vymezených plochách z hlediska aktuálních poznatků o důsledcích globálních klimatických změn na vodohospodářský potenciál krajiny a zásobování obyvatelstva pitnou vodou, zhodnocení aktuálního stavu předmětu ochrany v dotčených lokalitách soustavy Natura 2000 a vyhodnocení vlivů na konkrétní předměty ochrany jednotlivých dotčených lokalit na základě podrobnějších a přesnějších technických údajů o uvažovaných vodních nádržích.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována. Návrh ZÚR MSK obsahuje vymezení ploch, ve kterých je prověření změn jejich využití pro uvedený účel územní studií uloženo, včetně návrhu lhůty pro pořízení územní studie, její schválení pořizovatelem a vložení dat o územní studii do evidence územně plánovací činnosti (viz kapitola I. Plochy a koridory k prověření územní studií, článek 115 a 115a).

  1. U všech záměrů, u nichž byl identifikován možný negativní vliv, musí být požadováno před jejich případnou realizací detailní vyhodnocení vlivu podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny, aby bylo předejito negativním dopadům na soustavu Natura 2000.

Vyhodnocení:

Požadavek je pořizovatelem vzat na vědomí jako akcent na zákonnou povinnost vztahující se k umisťování a povolování staveb. Prosazování zájmů a požadavků vyplývajících z platné legislativy při realizování konkrétních záměrů, resp. při jejich přípravě a při rozhodování v území se děje v příslušných správních řízeních a povolovacích procesech prostřednictvím stanovisek dotčených orgánů, které chrání veřejné zájmy podle zvláštních právních předpisů. Dotčené orgány uplatňují v příslušných procesech a řízeních svá stanoviska či závazná stanoviska v souladu se stavebním zákonem na základě zmocnění dle speciálních právních předpisů vždy v míře příslušející dané dokumentaci. Jedná se tedy o kompetenci příslušného správního orgánu, vztahující se k nutnosti posuzování konkrétní stavby či záměru podle § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny.

  1. Veřejně prospěšné stavby a ostatní rozvojové záměry, které budou navrženy k přípravě a budoucí realizaci v rámci koridorů a ploch vymezených v ZÚR MSK, nesmí negativně narušit územní celistvost, horninové podloží, vodní režim, vegetační kryt a předměty ochrany dotčených evropsky významných lokalit a ptačích oblastí.

Vyhodnocení:

Podmínka je návrhem ZÚR MSK respektována v míře příslušející této dokumentaci. V návrhu ZÚR MSK je území soustavy Natura 2000 definováno jako jedna z nejvýznamnějších přírodních hodnot území Moravskoslezského kraje, pro které jsou stanoveny obecné podmínky jeho ochrany (např. obecně v kapitole B (čl. 73) a dále u jednotlivých záměrů, u kterých by mohlo dojít k případnému střetu se zájmy ochrany lokalit území soustavy Natura 2000 v kapitole D. Plochy a koridory veřejné infrastruktury, ÚSES, územní rezervy).

Zásadami územního rozvoje není možné stanovovat konkrétní požadavky a podmínky pro přípravu a realizaci záměrů a předjímat tímto výsledky samostatných postupů. Zájmy a požadavky vyplývající z platné legislativy (tedy i ustanovení § 45i zákona o ochraně přírody a krajiny) následně musí uplatnit vždy v míře příslušející dané dokumentaci dotčené orgány v příslušných procesech a řízeních prostřednictvím svých stanovisek či závazných stanovisek v souladu se stavebním zákonem na základě zmocnění dle speciálních právních předpisů.

  1. Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na lokality soustavy Natura 2000 (část 2. záměry k převzetí bez věcné změny dle § 187 odst. 2 stavebního zákona), zejména vymezený koridor územní rezervy pro zabezpečení zájmů státu vyplývající z mezinárodních závazků, požadujeme uvést do souladu s návrhem ZÚR MSK. Tento koridor zasahuje do evropsky významné lokality Poodří a ptačí oblasti Poodří. Takto definovaná územní ochrana v rámci ZÚR MSK nestanovuje žádný konkrétní záměr (účel) budoucího využití území.

Vyhodnocení:

Podmínka je respektována. Ve vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na lokality soustavy Natura 2000 (část 2.) je formulace územní ochrany je upravena dle formulace použité v ZÚR MSK.

  1. Uvést do souladu tabulky stanovující kvantifikaci míry potenciálního ovlivnění (Tab. č.1 na str. 4 vs. Tab. č. 3 na str. 6 výše uvedeného hodnocení).

Vyhodnocení:

Podmínka je respektována. Tabulky jsou opraveny.

C. Doporučení:

  1. Doporučujeme, aby Moravskoslezský kraj upravil svou Studii vyhodnocení možností umístění větrných elektráren na území Moravskoslezského kraje podle Metodického návodu MŽP k vyhodnocení možností umístění větrných a fotovoltaických elektráren z hlediska ochrany přírody a krajiny, a tato studie aby měla doporučující charakter pro řízení v průběhu povolování konkrétních záměrů a při změně územního plánu příslušných obcí.

Vyhodnocení:

Doporučení vzato na vědomí. Předmětná studie nebyla pořizována jako územně plánovací podklad ve smyslu stavebního zákona orgánem územního plánování (není ani územní studií ve smyslu ustanovení § 30 stavebního zákona). Proto jsou role této studie a možnosti jejího využití omezené. Jak již bylo uvedeno, nejedná se o územně plánovací podklad, který je v rámci řízení dle stavebního zákona tzv. neopominutelným podkladem a k němuž je stavební úřad povinen v řízení přihlédnout. Studie je tedy již nyní nezávazným (tzv. "ostatním") podkladem a má pouze doporučující charakter.

Hlavním cílem studie bylo získání údajů o území pro územně analytické podklady a pro následné zpracování územně plánovací dokumentace, zejména zásad územního rozvoje pořizovaných krajským úřadem. Studie byla pořizována také s předpokladem, že získané údaje budou jedním z podkladů pro orgány ochrany přírody při výkonu kompetencí podle § 12 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. V rámci zpracování studie byly vyhodnoceny aspekty ochrany krajiny, zejména krajinného rázu, ochrany přírody a do určité míry také větrného potenciálu. Předmětná studie byla jedním z podkladů při zpracovávání ZÚR MSK.

Jelikož pořízení aktualizace uvedené studie by bylo hrazeno z prostředků Moravskoslezského kraje, je na jeho rozhodnutí v samostatné působnosti, zda se rozhodne takové prostředky vynaložit.

Ministerstvo životního prostředí upozorňuje na povinnost schvalujícího orgánu dle § 10g odst. 4 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí a příslušných ustanovení stavebního zákona zohlednit požadavky a podmínky vyplývající ze stanoviska ke koncepci.

Upozornění vzato na vědomí. Bude respektováno v intencích stavebního zákona a ve smyslu ustanovení § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. V souladu s ustanovením § 40 odst. 2 písm. c) stavebního zákona je součástí odůvodnění ZÚR MSK stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno.

Dále upozorňujeme schvalující orgán na povinnost ve smyslu § 10g odst. 5 zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.

Upozornění vzato na vědomí. Bude respektováno v intencích stavebního zákona a ve smyslu ustanovení § 10i zákona o posuzování vlivů na životní prostředí.. V souladu s ustanovením § 164 odst. 2 stavebního zákona krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa, kde je možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí jednotlivě dotčeným orgánům, neuvedeným v odstavci 1 § 164 stavebního zákona.

Ministerstvo životního prostředí dále upozorňuje předkladatele na povinnost zajistit sledování a rozbor vlivů schválené koncepce na životní prostředí a veřejné zdraví a další povinnosti plynoucí z § 10h zákona o posuzování vlivů na životní prostředí. Výše uvedené povinnosti je třeba respektovat s ohledem na požadavky směrnice 2001/42/ES o posuzování vlivů některých plánů a programů na životní prostředí.

Upozornění vzato na vědomí. Bude respektováno v intencích stavebního zákona. Dle ustanovení § 42 odst. 1 stavebního zákona je krajský úřad povinen předložit zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány. Zpráva o uplatňování zásad podle ustanovení § 9 písm. a) vyhlášky č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti obsahuje (mimo jiné) vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje včetně sdělení, zda nebyly zjištěny negativní dopady na udržitelný rozvoj území, a byly-li zjištěny, návrhy na jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci.

Ministerstvo životního prostředí předpokládá, že řídící složky realizace této koncepce zajistí u každého navrženého opatření co nejširší publicitu a informování veřejnosti.

Upozornění vzato na vědomí. Předpoklad se týká zřejmě přípravy realizace jednotlivých záměrů a zveřejňování v procesu posuzování vlivů záměrů na životní prostředí (EIA) ve smyslu ustanovení § 6 resp. § 16 zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí).

Územně plánovací dokumentace není realizační dokumentací, ale stanovuje koncepci rozvoje území s ohledem na hodnoty a podmínky území. Slouží jako výchozí podklad pro formulování strategie dalšího rozvoje a zhodnocování území, pro hospodárné vynakládání prostředků z veřejných zdrojů, zpracování programů rozvoje, pro nakládání s obecním majetkem a také pro jednání soukromých investorů. Tato "pravidla" vydává (schvaluje) zastupitelstvo příslušného samosprávného územního celku, jejich vydáním vyjadřuje směr budoucího rozvoje území a závazným způsobem upravuje navazující rozhodování správních úřadů. ÚPD je zejména  vyjádřením toho, jaké cíle jsou v území dlouhodobě sledovány. Naplňování cílů územně plánovací dokumentace pak probíhá prostřednictvím jednotlivých rozhodnutí správních (především stavebních) úřadů vždy v souladu s právními předpisy České republiky, a to včetně informování veřejnosti v případech, kdy tuto povinnost konkrétním subjektům či osobám příslušný právní předpis ukládá. Vydáním územně plánovací dokumentace, tj. vydáním zmíněných "pravidel" nedochází automaticky k realizaci záměrů a vydání (schválení) územně plánovací dokumentace v žádném případě neznamená, že záměry (opatření) v ní obsažené budou naplněny (realizovány).

Po opakovaném veřejném projednání Krajský úřad MSK požádal dopisem čj. MSK 133573/2010 ze dne 6. 8. 2010 Ministerstvo životního prostředí o vydání stanoviska dle zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o posuzování vlivů na životní prostředí), ve znění pozdějších předpisů, k návrhu ZÚR MSK určenému pro opakované veřejné projednání MSK nebo o případné doplnění předchozího stanoviska k ZÚR MSK ze dne 23. 12. 2009 čj. 106916/ENV/09. Ministerstvo životního prostředí reagovalo vyjádřením čj. 68394/ENV/10 ze dne 7. 9. 2010 (vyjádření je v příloze č. 8a, která je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy), v němž uvedlo:

Návrh ZÚR MSK byl podroben procesu posuzování vlivů na životní prostředí ve smyslu ustanovení § 10i výše citovaného zákona a zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů. Na základě návrhu ZÚR MSK, vyjádření k němu podaných a veřejného projednání vydalo Ministerstvo životního prostředí jako příslušný úřad dne 23. 12. 2009 pod č. j. 106916/ENV/09 stanovisko SEA k návrhu ZÚR MSK k verzi po veřejném projednání.

Stanovisko SEA k verzi po veřejném projednání bylo zveřejněno na webových stránkách pořizovatele ZÚR MSK, tj. Krajského úřadu Moravskoslezského kraje a stalo se nedílnou součástí odůvodnění ZÚR MSK. V souladu s ustanovením § 40 odst. 2 písm. c) stavebního' zákona zveřejnil pořizovatel ZÚR MSK rovněž sdělení, jak bylo stanovisko SEA zohledněno.

Stanovisko SEA vydané k verzi po veřejném projednání zůstává nadále v platnosti. Požadavky v bodě 3 části A stanoviska SEA a v bodech 22 a 23 části B stanoviska SEA již byly zapracovány do návrhu ZÚR MSK. Ostatní připomínky týkající se navazujících územně plánovacích dokumentací, podmínek pro realizaci jednotlivých projektů, připomínky kladoucí důraz na dodržování zákonných požadavků apod. mají z hlediska svého obsahu dlouhodobý charakter, přičemž Ministerstvo životního prostředí respektuje vyhodnocení stanoviska SEA pořizovatelem ZÚR MSK z hlediska míry příslušející této dokumentaci.

Ve verzi návrhu ZÚR MSK pro opakované veřejné projednání se neobjevily takové nové skutečnosti, na základě kterých by bylo nutné měnit obsahovou stránku vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území (části A a B).

Na základě výše uvedených skutečností Vám oznamujeme, že nové stanovisko SEA dle zákona o posuzování vlivů na životní prostředí nebude Ministerstvem životního prostředí k návrhu ZÚR MSK určenému pro opakované veřejné projednání vydáno.

Do stanoviska SEA lze nahlédnout v informačním systému SEA na internetových stránkách http://eia.cenia.cz/sea/zur/prehled.php, kód koncepce MZP009Z.

Z výše uvedeného je zřejmé, že podmínky ze stanoviska MŽP byly zohledněny v míře, která přísluší podrobnosti řešení a obsahu zásad územního rozvoje podle požadavků stavebního zákona a jeho prováděcích předpisů. Požadavky v bodě 3 části A stanoviska SEA a v bodech 22 a 23 části B stanoviska SEA již byly zapracovány do návrhu ZÚR MSK určeného pro opakované veřejné projednání.

Ve vztahu k upozorněním obsaženým v části C. stanoviska SEA, která se vztahují k činnostem po vydání ZÚR MSK, je možno pouze konstatovat, že po jejich vydání bude postupováno v souladu s požadavky stavebního zákona:

Podle ustanovení § 164 odst. 2 stavebního zákona krajský úřad zveřejní způsobem umožňujícím dálkový přístup vydané zásady územního rozvoje spolu s usnesením zastupitelstva kraje a místa, kde je možné do nich a do dokladové dokumentace nahlížet; toto oznámí dotčeným orgánům, neuvedeným v  § 164 odst. 1 stavebního zákona, jednotlivě.

Dle ustanovení § 42 odst. 1 stavebního zákona je krajský úřad povinen předložit zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány. Zpráva o uplatňování zásad podle ustanovení § 9 písm. a) vyhlášky obsahuje (mimo jiné) vyhodnocení uplatňování zásad územního rozvoje včetně sdělení, zda nebyly zjištěny negativní dopady na udržitelný rozvoj území, a byly-li zjištěny, návrhy na jejich eliminaci, minimalizaci nebo kompenzaci.

VII.

Komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty

Podrobné zdůvodnění přijatého řešení ZÚR MSK, včetně popisu variantních řešení, kritérií pro jejich hodnocení, informací o výsledcích projednání a vybrané variantě je obsaženo v kapitole C. textové části odůvodnění ZÚR MSK zpracovaného projektantem (viz příloha č. 3 opatření obecné povahy). Hodnocení variantních návrhů na základě porovnání významnosti vlivu záměru na posuzované složky životního prostředí, resp. porovnání přijatelnosti míry vlivu záměru na danou složku životního prostředí a v porovnání variant řešení, které bylo zásadním kritériem při rozhodování o výsledné variantě, je obsaženo také ve Vyhodnocení vlivů (viz příloha č. 5 a příloha č. 6 opatření obecné povahy).

VIII.

Vyhodnocení koordinace využívání území z hlediska širších (nadregionálních) vztahů

Návrh ZÚR MSK naplňuje požadavky na zajištění koordinace využívání území s ohledem na širší územní vazby a mezinárodní závazky v úrovni ZÚR ve smyslu cílů a úkolů územního plánování podle stavebního zákona. Podrobněji je obsaženo v textové části odůvodnění ZÚR MSK zpracovaného projektantem, v části A. Priority územního plánování kraje pro zajištění udržitelného rozvoje území (viz příloha č. 3 opatření obecné povahy)

IX.

Vyhodnocení splnění podmínek vyplývající z případných vyjádření příslušných orgánů sousedních států a výsledků konzultací s nimi

V souladu s ustanovením § 37 odst. 3 stavebního zákona bylo Ministerstvo zahraničních věcí požádáno o spolupráci ve věci zaslání návrhu ZÚR MSK příslušným orgánům Slovenské republiky a Polské republiky s nabídkou konzultací. O konzultace ve smyslu stavebního zákona nebyl orgány Slovenské republiky ani Polské republiky projeven zájem, písemná stanoviska k ZÚR MSK zaslal Žilinský samosprávný kraj, Maršálkovský úřad Vojvodství Slezského a Maršálek vojvodství Opolského. Všechna tato písemná stanoviska byla bez připomínek a nevyplynuly z nich žádné podmínky k řešení ZÚR MSK.

Přehled vypořádání těchto stanovisek k návrhu ZÚR MSK se sousedními zeměmi je zpracován ve Vypořádání stanovisek a připomínek sousedních zemí k návrhu ZÚR MSK dle ustanovení § 37 stavebního zákona, které je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č. 9.

X.

Informace o výsledcích vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území

ZÚR MSK vytváří předpoklady pro předcházení zjištěným rizikům ovlivňujícím potřeby života současné generace obyvatel řešeného území a podmínky zamezující ohrožení podmínek života generací budoucích. Stanovují priority územního plánování pro zajištění udržitelného rozvoje území. Jak vyplývá z Vyhodnocení vlivů, rozhodující podíl těchto priorit vytváří pozitivní předpoklady pro vyvážený rozvoj pilířů udržitelného rozvoje. Celkově je ZÚR MSK hodnocena jako koncepce se značným přínosem pro zajištění podmínek udržitelného rozvoje území.

Vliv ZÚR MSK jako celku na životní prostředí je hodnocen jako spíše pozitivní.

Z hlediska hodnocení jednotlivých záměrů obsažených v ZÚR MSK s rozpracováním jejich potenciálního vlivu na jednotlivé složky životního prostředí lze konstatovat, že u některých záměrů může dojít k možným vlivům na některou ze sledovaných složek životního prostředí. ZÚR MSK však nastavují požadavky a podmínky pro rozhodování o změnách v území a stanovují úkoly pro územní plánování tak, aby tyto potenciální vlivy byly co nejvíce eliminovány (jedná se např. o záměry dopravní infrastruktury, obchvaty sídel ve vztahu k záborům ZPF, resp. PUPFL, které však zároveň výrazně kladně ovlivňují kvalitu životního prostředí v sídlech).

Z hlediska zásahu do krajinného rázu a celkového charakteru přírodního prostředí je jednoznačně negativně hodnocen záměr vodní nádrže Nové Heřminovy, se zásadním kladným přínosem z hlediska protipovodňové ochrany. I v tomto případě však ZÚR MSK stanovují podmínky, požadavky pro rozhodování v území a úkoly pro územní plánování tak, aby zájmy ochrany přírody a krajiny byly v maximální míře zohledněny a potenciální negativní vlivy byly co nejvíce eliminovány.

Vyhodnocení vlivů v části B. Vyhodnocení vlivů na evropsky významné lokality a ptačí oblasti NATURA 2000 konstatuje, že za předpokladu splnění podmínek definovaných ve vyhodnocení nebude mít posuzovaná koncepce Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje významně negativní vliv na lokality a celistvost soustavy Natura 2000.

Návrh ZÚR MSK tedy reaguje konkrétně na veškeré současné i do budoucna očekávatelné problémy a střety v území zjištěné v rámci průzkumů a rozborů území Moravskoslezského kraje. Podrobnosti jsou obsaženy v textové části Vyhodnocení vlivů (oddíly C, D, E, F) viz příloha č. 5 opatření obecné povahy.

K projednání Vyhodnocení vlivů s příslušnými ministerstvy bylo v souladu s ustanovením § 37 odst. 4 stavebního zákona svoláno samostatné jednání spojené s výkladem. Toto jednání se uskutečnilo dne 23. 10. 2008 v Praze. Vypořádání připomínek uplatněných v rámci tohoto projednání je obsaženo ve Vypořádání stanovisek a připomínek uplatněných k Vyhodnocení vlivů dle ustanovení § 37 stavebního zákona, které je nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy jako příloha č. 10.

XI.

Rozhodnutí o námitkách uplatněných při prvním veřejném projednání ZÚR MSK (dle § 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona) je nedílnou součástí odůvodnění jako příloha č. 11 tohoto opatření obecné povahy.

Rozhodnutí o námitkách uplatněných při opakovaném projednání (dle ustanovení § 39 odst. 5 stavebního zákona) je nedílnou součástí odůvodnění jako příloha č. 12 tohoto opatření obecné povahy.

XII.

Vypořádání připomínek uplatněných při prvním veřejném projednání ZÚR MSK (dle § 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona) je nedílnou součástí odůvodnění jako příloha č.13 tohoto opatření obecné povahy.

Vypořádání připomínek uplatněných při opakovaném veřejném projednání ZÚR MSK (dle ustanovení § 39 odst. 5 stavebního zákona) je nedílnou součástí odůvodnění jako příloha č. 14 tohoto opatření obecné povahy.

XIII.

Poučení

Zásady územního rozvoje Moravskoslezského kraje vydávané formou opatření obecné povahy v souladu s ustanovením § 173 odst. 1 správního řádu, nabývají účinnosti patnáctým dnem po dni vyvěšení veřejné vyhlášky.

Do opatření obecné povahy a jeho odůvodnění může dle ustanovení § 173 odst. 1 správního řádu každý nahlédnout u správního orgánu, který opatření obecné povahy vydal.

Proti opatření obecné povahy nelze dle ustanovení § 173 odst. 2 správního řádu podat opravný prostředek.

Ing. Jaroslav Palas
hejtman Moravskoslezského kraje

Miroslav Novák
náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje

Seznam příloh, které jsou nedílnou součástí tohoto opatření obecné povahy:
Příloha č. 1 - Textová část ZÚR MSK
Příloha č. 2 - Grafická část ZÚR MSK
Příloha č. 3 - Odůvodnění ZÚR MSK zpracované projektantem ve smyslu Přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.
Příloha č. 4 - Grafická část odůvodnění ZÚR MSK ve smyslu Přílohy č. 4 vyhlášky č. 500/2006 Sb.
Příloha č. 5 - Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na udržitelný rozvoj území - textová část
Příloha č. 6 - Vyhodnocení vlivů ZÚR MSK na udržitelný rozvoj území - grafická část
Příloha č. 7 - Vypořádání stanovisek a připomínek dotčených orgánů a sousedních krajů k návrhu ZÚR MSK dle ustanovení § 37 stavebního zákona (formát PDF; velikost 367 kB)
Příloha č. 7a - Vypořádání stanovisek a připomínek dotčených orgánů uplatněných k návrhu ZÚR MSK při opakovaném projednání dle ustanovení § 39 odst. 5 stavebního zákona (formát PDF; velikost 160 kB)
Příloha č. 8 - Stanovisko Ministerstva životního prostředí k návrhu ZÚR MSK (SEA stanovisko) (formát PDF; velikost 502 kB)
Příloha č. 8a - Vyjádření Ministerstva životního prostředí k návrhu ZÚR MSK pro opakované veřejné projednání (formát PDF; velikost 107 kB)
Příloha č. 9 - Vypořádání stanovisek a připomínek sousedních zemí k návrhu ZÚR MSK dle ustanovení § 37 stavebního zákon (formát PDF; velikost 56 kB)
Příloha č. 10 - Vypořádání stanovisek a připomínek uplatněných k Vyhodnocení vlivů dle ustanovení § 37 stavebního zákona (formát PDF; velikost 150 kB)
Příloha č. 11 - Rozhodnutí o námitkách uplatněných při prvním veřejném projednání ZÚR MSK dle § 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona (formát PDF; velikost 879 kB)
Příloha č. 12 - Rozhodnutí o námitkách uplatněných při opakovaném projednání dle ustanovení § 39 odst. 5 stavebního zákona (formát PDF; velikost 1 124 kB)
Příloha č. 13 - Vypořádání připomínek uplatněných při prvním veřejném projednání ZÚR MSK dle § 39 odst. 1 a 2 stavebního zákona (formát PDF; velikost 342 kB)
Příloha č. 14 - Vypořádání připomínek uplatněných při opakovaném veřejném projednání ZÚR MSK dle ustanovení § 39 odst. 5 stavebního zákona (formát PDF; velikost 360 kB)