Základní schéma postupu při pořizování zásad územního rozvoje

ve smyslu zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon)

• zadání zásad územního rozvoje (dále jen "zásad") – pouze pro pořízení prvních zásad (§ 187)
• projednání zadání zásad (§ 187)
• schválení zadání zásad zastupitelstvem kraje (§ 187)
• zpracování návrhu zásad (§ 37)
• společné jednání o návrhu zásad (dotčené orgány, ministerstvo pro místní rozvoj, sousední kraje) (§ 37)
• zaslání návrhu zásad orgánům sousedních států (§ 37)
• vyhodnocení vlivů zásad na udržitelný rozvoj území (§ 37) a jeho projednání s ministerstvy
• úprava návrhu zásad podle výsledku projednání
• posouzení návrhu zásad Ministerstvem pro místní rozvoj (§ 38)
• řízení o zásadách územního rozvoje - veřejné projednání (§ 39)
• přezkoumání souladu zásad s politikou územního rozvoje, cíli územního plánování, požadavky stavebního zákona a prováděcích předpisů, požadavky zvláštních právních předpisů, případně s výsledkem řešení rozporů (§ 40)
• vydání zásad zastupitelstvem kraje jako opatření obecné povahy (§ 41)
• zpráva o uplatňování zásad, schválená zastupitelstvem kraje (§ 42)
• aktualizace zásad (projednání obdobné jako projednání zásad dle § 36 – 41)
• vyhotovení právního stavu po aktualizaci (§ 42)
• případné zpracování nových zásad územního rozvoje (§ 42)

Zadání zpracuje krajský úřad pouze pro první zásady územního rozvoje. Zadání, které obsahuje hlavní cíle a požadavky na jejich řešení, se zasílá jednotlivě dotčeným orgánům, dotčeným obcím, sousedním krajům a ministerstvu, které mohou do 30 dnů po obdržení uplatnit své požadavky, včetně požadavků na vyhodnocení vlivu uplatňování zásad územního rozvoje na podmínky udržitelného rozvoje v území. Krajský úřad návrh zadání, upravený podle výsledků projednání, předloží ke schválení zastupitelstvu kraje.

Na základě schváleného zadání se zpracuje návrh zásad územního rozvoje. Návrh zásad se projednává s dotčenými orgány, Ministerstvem pro místní rozvoj a sousedními kraji na společném jednání, místo a dobu společného jednání oznámí krajský úřad nejméně 15 dnů předem a vyzve dotčené orgány, ministerstvo a sousední kraje k uplatnění stanovisek resp. připomínek ve lhůtě 30 dnů ode dne jednání. Doloží-li dotčený orgán nejpozději při společném jednání závažné důvody, lhůta pro uplatnění stanoviska se prodlužuje nejdéle o 30 dnů. K později uplatněným stanoviskům a připomínkám krajů se nepřihlíží. Krajský úřad ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí zašle návrh zásad územního rozvoje příslušným orgánům sousedních států, jejichž území může být uplatňováním zásad územního rozvoje přímo ovlivněno, a nabídne jim konzultace. Pokud tyto orgány o konzultace projeví zájem, krajský úřad se ve spolupráci s Ministerstvem zahraničních věcí konzultací účastní.

K návrhu zásad územního rozvoje krajský úřad zajistí vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území a projedná je se zástupci Ministerstva životního prostředí, Ministerstva práce a sociálních věcí, Ministerstva průmyslu a obchodu, Ministerstva zemědělství, Ministerstva dopravy, Ministerstva kultury, Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva pro místní rozvoj. Na základě výsledků projednání zajistí upravení návrhu zásad územního rozvoje. Krajský úřad návrh zásad územního rozvoje upraví rovněž s ohledem na případná vyjádření orgánů sousedních států a výsledky konzultací s nimi.

Pokud Ministerstvo životního prostředí ve svém stanovisku k vyhodnocení vlivů na životní prostředí stanoví, že zásady územního rozvoje mají negativní vliv na území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti a neexistuje alternativní řešení s menším negativním vlivem nebo bez něj, lze návrh zásad územního rozvoje přijmout jen z naléhavých důvodů převažujícího veřejného zájmu a jen tehdy, byla-li přijata kompenzační opatření k zajištění ochrany a celistvosti území evropsky významné lokality nebo ptačí oblasti, dohodnutá s Ministerstvem životního prostředí.

Návrh zásad územního rozvoje posuzuje před jejich vydáním Ministerstvo pro místní rozvoj z hlediska zajištění koordinace využívání území, zejména s ohledem na širší územní vztahy a mezinárodní závazky, a z hlediska souladu s dokumentem závazným pro celé území státu - politikou územního rozvoje. Ministerstvo sdělí své stanovisko krajskému úřadu do 30 dnů ode dne předložení všech stanovených podkladů. Pokud nesdělí své stanovisko ve stanovené lhůtě, platí, že s předloženým návrhem zásad územního rozvoje souhlasí.

O upraveném a posouzeném návrhu zásad územního rozvoje se koná veřejné projednání. Pořizovatel zajistí, aby po dobu 30 dnů ode dne doručení veřejné vyhlášky byl návrh zásad územního rozvoje vystaven k veřejnému nahlédnutí. K veřejnému projednání přizve jednotlivě dotčené orgány, obce v řešeném území a sousední kraje, a to nejméně 30 dnů předem. Námitky proti návrhu zásad územního rozvoje mohou podat pouze obce v řešeném území a obce sousedící s tímto územím (dále jen "dotčené obce") a zástupce veřejnosti ve smyslu § 23 stavebního zákona. Nejpozději při veřejném projednání může každý uplatnit své připomínky a dotčené obce a zástupce veřejnosti námitky s jejich odůvodněním a současně musí vymezit území dotčené námitkou. Dotčené orgány uplatní na závěr veřejného projednání svá stanoviska k připomínkám a námitkám. K později uplatněným stanoviskům, připomínkám a námitkám se nepřihlíží.

Krajský úřad vyhodnotí výsledky projednání a zpracuje návrh rozhodnutí o námitkách. Pokud je to nezbytné, zajistí úpravu návrhu zásad územního rozvoje v souladu se stanovisky dotčených orgánů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů. Dojde-li na základě veřejného projednání k podstatné úpravě návrhu zásad územního rozvoje, posoudí se přiměřeně ministerstvem a koná se opakované veřejné projednání za účasti dotčených orgánů. Stanoviska dotčených orgánů, námitky a připomínky lze uplatnit nejpozději při opakovaném veřejném projednání, jinak se k nim nepřihlíží. Je-li na základě projednání nutné část návrhu zásad územního rozvoje zcela přepracovat, zahrne krajský úřad požadavky na přepracování do zprávy o uplatňování zásad územního rozvoje za uplynulé období. Část zásad územního rozvoje, která splňuje požadavky na vydání, je možné vydat samostatně.

Krajský úřad přezkoumá soulad návrhu zásad územního rozvoje zejména s politikou územního rozvoje, s cíli a úkoly územního plánování, s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů, s požadavky zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů podle zvláštních právních předpisů, popřípadě s výsledkem řešení rozporů.

Součástí odůvodnění zásad územního rozvoje zpracovaného krajským úřadem je kromě náležitostí vyplývajících ze správního řádu zejména výsledek přezkoumání, vyhodnocení vlivů na udržitelný rozvoj území, stanovisko Ministerstva životního prostředí k vyhodnocení vlivů na životní prostředí se sdělením, jak bylo zohledněno a komplexní zdůvodnění přijatého řešení, včetně vybrané varianty. Dojde-li však krajský úřad v průběhu řízení k závěru, že je návrh zásad územního rozvoje v rozporu se zákonem, cíli a úkoly územního plánování, požadavky stavebního zákona nebo zvláštních právních předpisů a se stanovisky dotčených orgánů, předloží návrh na jeho zamítnutí.

Zásady územního rozvoje se vydávají jako opatření obecné povahy dle správního řádu. Krajský úřad předkládá zastupitelstvu kraje návrh na vydání zásad územního rozvoje s jejich odůvodněním. Zastupitelstvo kraje si před vydáním zásad územního rozvoje ověří, zdali nejsou v rozporu s politikou územního rozvoje, se stanovisky dotčených orgánů nebo výsledkem řešení rozporu a se stanoviskem ministerstva. Dojde-li ke změně nebo zrušení rozhodnutí o námitkách, je kraj povinen uvést zásady územního rozvoje do souladu s tímto rozhodnutím; do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle těch částí zásad územního rozvoje, které jsou vymezeny v rozhodnutí o zrušení rozhodnutí o námitkách.

Kraj je povinen uvést do souladu zásady územního rozvoje s následně schválenou politikou územního rozvoje. Do té doby nelze rozhodovat a postupovat podle částí zásad územního rozvoje, které jsou v rozporu s následně schválenou politikou územního rozvoje.

Zásady územního rozvoje nelze změnit rozhodnutím podle § 97 odst. 3 správního řádu.

Krajský úřad předloží zastupitelstvu kraje nejpozději do 2 let po vydání zásad územního rozvoje nebo jejich poslední aktualizace zprávu o jejich uplatňování v uplynulém období. Návrh zprávy musí být před předložením zastupitelstvu kraje ke schválení konzultován s obcemi kraje a s dotčenými orgány. Na základě schválené zprávy krajský úřad pořídí obdobným postupem (viz výše) aktualizaci zásad územního rozvoje, zajistí vyhotovení zásad územního rozvoje zahrnující právní stav po vydání poslední aktualizace a toto vyhotovení opatří záznamem o účinnosti. Na základě požadavku uvedeného ve zprávě může být zpracován i nový návrh zásad územního rozvoje.

Do doby vydání zásad územního rozvoje se považují za závaznou část územního plánu velkého územního celku rozvojové plochy nadmístního významu, plochy a koridory umožňující umístění staveb dopravní a technické infrastruktury nadmístního významu, vymezení regionálních a nadregionálních územních systémů ekologické stability, limity využití území nadmístního významu a plochy pro veřejně prospěšné stavby obsažené ve schváleném územním plánu velkého územního celku; ostatní části řešení pozbývají platnosti dnem nabytí účinnosti nového stavebního zákona, tj. 1. 1. 2007.

Podrobnosti obsahu zásad územního rozvoje jsou uvedeny ve vyhlášce č. 500/2006 Sb., o územně analytických podkladech, územně plánovací dokumentaci a způsobu evidence územně plánovací činnosti.